Vlivem extrémního chladu a mrazu se u lidí mohou projevit srdeční vady, o kterých dosud nevěděli. Náhlá bolest na hrudi může být prvním příznakem infarktu, a to i u člověka dosud zcela zdravého. Proto by při obtížích měl zavolat záchranku, řekl docent Petr Ošťádal, vedoucí lékař koronární jednotky kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce.
Potvrdil, že v posledních dnech, kdy se mrazy před východem slunce blíží k minus 40 stupňům Celsia, přijímá Homolka více pacientů se srdečními obtížemi. "Obecně vždy v lednu a únoru bývá více kardiovaskulárních příhod, podle studií je pokles chladu o deset stupňů spojen se vzestupem počtu kardiovaskulárních příhod asi o 13 procent," uvedl.
Na problémy se srdcem obvykle pacienta upozorní bolest na prsou, nejprve jen při větší námaze, postupně stačí i menší námaha a časem se bolesti objevují i v klidu. "Nicméně jsou případy, kdy bolest vznikne z ničeho nic, v klidu, jako úplně první příznak nemoci srdce i u člověka, který předtím tuto zkušenost neměl," podotkl Ošťádal.
Nedostatek kyslíku v srdci
Pokud se bolest nebo dušnost objeví, když člověk dělá nějakou namáhavou činnost, měl by s ní přestat, bolest by měla ustat. Pokud přetrvává, měl by pacient nebo někdo z jeho okolí zavolat záchranku. Pacient sám by se do nemocnice dopravovat neměl, je to pro něj spojeno s příliš velkým rizikem.
Ošťádal doplnil, že kardiaky zatěžuje chlad a mráz víc než extrémní teplo. Mohou mít bolesti na hrudi, dušnost, nebo se jim zhorší arytmie. Příčinou problémů je to, že se tepny chladem zužují, a pokud nejsou ani v běžných teplotách dobře průchodné, hrozí v chladu větší riziko jejich ucpání. Srdce potom nedostává dostatek kyslíku a nemůže správně fungovat.
Pro mrazivé dny lékaři doporučují, aby lidé se srdečními obtížemi byli na sebe opatrní. V mrazu by venku měli pobývat co nejkratší dobu a nenamáhat se. Měli by být teple oblečeni v několika vrstvách, na hlavě čepici, chránit si obličej šálou nebo šátkem. Dýchat by měli nosem, aby se vzduch před vstupem do plic dostatečně ohřál a zvlhčil.
