Dlouhotrvající zdravotní komplikace v návaznosti na covid-19 zdaleka nehrozí jen těm, kdo byli při nákaze koronavirem vážně nemocní, naznačuje rozsáhlá studie ze Spojených států. Asi tři čtvrtiny z desetitisíců zahrnutých pacientů s takzvaným dlouhým covidem podle ní nebyli v akutní fázi natolik nemocní, aby museli být hospitalizováni. Deník The New York Times (NYT) označuje zjištění za zarážející doklad vážných a přetrvávajících důsledků covidu-19.
Analýza od neziskové organizace FAIR Health, která mapuje fungování zdravotnické péče v USA, je dalším střípkem postupně se rýsujícího obrázku o postcovidových potížích, na které si pacienti stěžují od prvních měsíců pandemie. Nyní se zdá, že symptomy mohou zasahovat prakticky celý organismus od mozku až po trávení, pacienti s nimi bojují i déle než rok a že tyto komplikace nejsou nijak výjimečné. Vládní kontrolní úřad (GAO) v USA v březnu upozornil na odhady, podle nichž se mohou týkat deseti i dvaceti milionů Američanů.
Studie FAIR Health se týkala asi 78 000 lidí, u nichž byla mezi říjnem 2021 a letošním lednem použita nově kodifikovaná diagnóza "nespecifikovaného postcovidového onemocnění". "Většina (75,8 procenta) pacientů, u nichž takto diagnostikovali postcovidové onemocnění, nebyla kvůli covidu-19 hospitalizovaná," uvádí autoři. Také konstatují, že tento podíl byl vyšší u žen než u mužů a že nejčastěji byla diagnóza s označením "U09.9" použita u zástupců věkové skupiny od 36 do 50 let.
Podle NYT jde o nový důkaz o tom, že jakkoli je po vážném průběhu covidu-19 riziko dlouhodobých potíží vyšší, ochromující symptomy dlouhého covidu mohou zažívat i lidé po mírném nebo středně závažném průběhu, kteří tvoří drtivou většinu nakažených. Televize MSNBC zase v komentáři soudí, že výsledky od FAIR Health přinášejí "špatnou zprávu v zásadě pro každého".
"Vytváří to pandemii lidí, kteří nebyli hospitalizováni, ale skončili s tímhle zvýšeným hendikepem," komentoval nová data odborník na infekční choroby z Pensylvánské státní univerzity Paddy Ssentongo, který se na studii nepodílel. Upozorňoval při tom na další ze závěrů FAIR Health, podle kterého skoro třetina pacientů s dlouhým covidem neměla v záznamech dřívější chronické potíže. Ssentongo řekl, že by očekával výrazně nižší podíl takových případů. "Jsou to lidé, kteří byli zdraví, a teď říkají: 'Lidi, něco se mnou není v pořádku,'" řekl.
Intenzita příznaků a jejich trvání se může případ od případu výrazně lišit, přičemž v extrémní podobě dlouhý covid znamená mnohaměsíční neschopnost pracovat nebo například řídit auto, popsala minulý týden reportérka NYT. Experti údajně evidují asi 200 různých symptomů od kašle a problémů s dýcháním přes zrychlený srdeční tep a únavu až po zhoršení paměti a dalších kognitivních schopností označované někdy jako "zamlžení mysli".
Kontrolní úřad GAO ve své zprávě připomíná, že "postvirové" syndromy jsou zdokumentovaným doprovodným jevem řady infekcí. O příčinách problémů po covidu-19 nicméně stále vědci nemají jasno, přičemž se pracuje především s teoriemi kolem zánětlivého působení koronaviru SARS-CoV-2 nebo reakce imunitního systému. Nejistota přetrvává také ohledně faktorů zvyšujících riziko dlouhého covidu nebo účinku vakcinace.
Přes tyto mezery v poznatcích zaznívají hlasy, podle nichž je třeba dané téma zdůrazňovat. "Nejistota obklopující dlouhý covid musí být vysvětlována veřejnosti," napsala dvojice docentek filozofie Danielle Wennerová a Gabriela Arguedas Ramírezová v komentáři na webu STAT News, který se specializuje na zdravotnická témata. "Vynechání dlouhého covidu... připravuje veřejnost o znalosti potřebné pro pochopení rizik spojených s různými aktivitami, dělání informovaných rozhodnutí o podstupování rizik a pro pochopení toho, co se s nimi děje, když se delší dobu necítí dobře," uvedly.
