Zhruba třetina žen v Evropské unii se někdy od svých 15 let stala obětí sexuálního či jiného fyzického násilí, tvrdí výsledky rozsáhlého průzkumu Agentury základních práv Evropské unie (FRA). Podle jejích závěrů se evropskému průměru takto postižených žen (33 procent) blíží počty v Česku (32 procent) a na Slovensku (34 procent). Nejvíce žen prý zažilo násilí v Dánsku (52 procent), naopak nejméně v Polsku (19 procent).
"Údaje odhalené průzkumem nelze ignorovat," tvrdí ředitel FRA Morten Kjaerum. Většina ze 62 milionů takto postižených žen přitom uvedla, že sexuální a další fyzické násilí na nich páchali jejich intimní partneři. Přes 42 procent všech dotázaných žen ze zemí EU se také pokládá za oběti psychologického násilí ze strany svých partnerů, především v podobě ponižování na veřejnosti, zákazu chodit ven, různých pohrůžek a nucení dívat se na pornografické materiály.
"Anketa ukázala, že fyzické, sexuální a psychologické násilí vůči ženám představuje vážná porušování lidských práv ve všech členských zemích (EU)," uvedl Morten Kjaerum. "Rozsah tohoto problému ukazuje na to, že násilí vůči ženám se netýká jen obětí, ale má i každodenní dopad na společnost. Je tudíž nezbytné, aby především politici a občanská společnost zlepšili opatření k řešení všech forem násilí na ženách," dodal ředitel FRA.
V Česku je podle zjištění organizace proFem ročně ohrožováno domácím násilím až 400 tisíc žen. Nejčastěji jde o opakované ponižování a fyzické napadání, následované sexuálním nátlakem, nebezpečným pronásledováním a vyhrožováním.
Podle odpovědí žen, které v průzkumu z roku 2012 popisovaly poslední případ domácího násilí, čtvrtina útok zatajila. Jen desetina žen případ ohlásila policii. Většinou se ženy svěřovaly známým či kolegyním v práci. Tři pětiny posledních případů domácího násilí přitom skončily pro ženy zraněním nebo psychickými následky, což se podle analýzy proFem týká zhruba 230 tisíc žen ročně. Odbornou lékařskou pomoc ale vyhledalo jen 32 procent žen a tři procenta žen byla hospitalizována.
Prevence a boj
Autoři evropské zprávy, která vznikla na základě dotazování více než 42 tisíc obyvatelek EU ve věku od 18 do 74 let, navrhli řadu opatření na unijní i národní úrovni, například, aby zákony ve všech zemích zaručovaly vdaným ženám stejnou ochranu před znásilněním partnery, jakou mají oběti cizích mužů. Zároveň doporučili členským zemím, aby ratifikovaly příslušnou konvenci Rady Evropy (RE) o prevenci a boji proti násilí vůči ženám.
Konvenci RE podle FRA dosud ze zemí EU ratifikovaly jen Rakousko, Itálie a Portugalsko.
Ministerstvo spravedlnosti ČR v květnu 2011 sdělilo, že ČR k úmluvě hodlá také přistoupit a aplikovat nejen na ženy, ale na všechny oběti domácího násilí.
"Česká republika se sjednávání úmluvy aktivně účastnila. Zatím k ní nepřistoupila z toho důvodu, že chce nejprve provést analýzu dopadu jednotlivých ustanovení úmluvy na český právní řád. Bude zapotřebí vyřešit například některé otázky ohledně migrace či požadavek na státem zřízenou, bezplatnou telefonní linku pro oběti, která má mít nepřetržitý čtyřiadvacetihodinový provoz," vysvětlila tehdy mluvčí ministerstva Tereza Palečková.
Mezi všeobecná ustanovení úmluvy patří zanesení rovnosti mezi muži a ženami do ústav a zákonů zemí a zrušení všech diskriminačních zákonů a praktik. Konvence však především zavádí povinnost zavést opatření k předcházení násilí na ženách a vytvořit služby pro neodkladnou pomoc ženám, které se staly obětí násilí.
