Chile ve třech výjimečných případech povolí interrupce. Ve středu o tom rozhodla dolní komora parlamentu. Návrh už v červenci schválil Senát a nyní se očekává, že jej podepíše prezidentka Michelle Bacheletová, která změnu iniciovala. V Chile dosud platil absolutní zákaz potratů, tedy i ze zdravotních důvodů.
Sociální demokratka Bacheletová předložila legislativní úpravu před více než dvěma lety. Minulý týden na její podporu demonstrovaly v chilské metropoli i dalších městech tisíce lidí.
Senát částečnou dekriminalizaci interrupcí odsouhlasil po vášnivé debatě 19. července. Pravicová opozice ale tehdy oznámila, že zákon napadne u ústavního soudu, protože podle ní porušuje právo nenarozeného dítěte na život.
Podle nového zákona by mělo přestat být trestné umělé přerušení těhotenství ve třech případech: pokud bude ohrožen život ženy, jestliže plod nebude mít naději na přežití, anebo pokud těhotenství vzniklo ze znásilnění.
Podobné výjimky existovaly podle španělského listu El País v Chile už od roku 1931, tedy ještě předtím, než tam ženy dostaly v roce 1949 volební právo. Absolutní zákaz interrupcí v roce 1989 zavedl pravicový diktátor Augusto Pinochet, jen několik měsíců předtím, než opustil úřad prezidenta.
Chile je jednou z mála zemí světa, kde platí absolutní zákaz interrupcí. Dalšími jsou Nikaragua, Dominikánská republika, Salvador, Haiti, Malta a Honduras.
Například v Salvadoru je nyní za mřížemi asi 20 žen, které si za přerušení těhotenství odpykávají až třicetileté tresty vězení. V mnoha případech šlo přitom podle ochránců lidských práv o spontánní potrat, který soud označil za vraždu.
