Ovoce naplněné očkovacími vakcínami, nemocniční strava založená na jedlém hmyzu či rýže, ve které bude tolik vitamínů, že žádné pilulky nebudou potřeba. Tak podle některých expertů bude vypadat jídelníček Evropanů za dvacet třicet let. Potravin bude tak málo, že kromě utišení hladu budou muset obsahovat tolik látek, aby člověku nic nechybělo.
S každým dalším milionem obyvatel jsme podle odborníků na výživu a zemědělství blíž k tomu, že nedostatek potravin zasáhne i obyvatele zemí, které zatím hladem výrazněji netrpí. Maso se podle některých prognóz stane luxusní záležitostí, obilí se zařadí po bok nedostatkového zboží. "Problém je také u mořských ryb, protože na uživení celé populace jich musíme vylovit šíleně moc, ale je jich přitom poměrně málo," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ odborník na výživu z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny Pavel Suchánek.
Vědci se proto ve spolupráci s lékaři snaží najít cestu, jak lidskému tělu dodat potřebné živiny a vitamíny. Některé cesty se navíc ukazují jako možné řešení určitých zdravotních problémů, se kterými si nyní věda neví rady.
* Budou skutečně na polích růst brambory obsahující léky?
* Čeká nás doba, kdy budeme solit solí, která nezvedá krevní tlak, ale naopak srdci prospívá?
* Nahradí šťavnaté steaky maso z kobylek, moučných červů či housenek?
* Budeme si zvykat na chleba s máslem s mořskými řasami?
* Kolikrát víc vápníku je ve sto gramech cvrčků než ve sto gramech hovězího masa?
* Na kolik milionů korun vyjde údajně jeden hamburger z umělého masa, který slibuje servírovat nizozemský tým Maastrichtské univerzity již tento měsíc?
Na tyto a další otázky najdete odpověď v časopisu TÝDEN, který vychází v pondělí 22. října 2012.
