Díky systému na dálkové monitorování srdce se snížila úmrtnost pacientů po srdeční příhodě o polovinu. Ukázaly to výsledky ve čtvrtek zveřejněné studie IN-TIME, která po dobu jednoho roku sledovala 664 nemocných s těžkými srdečními vadami z 36 světových center včetně dvou českých. Systém zatím nehradí pojišťovna, lékaři ale usilují o to, aby byla tato péče proplácena alespoň nejrizikovějším pacientům.
"Podle zjištění byla úmrtnost po jednom roce následné péče u pacientů se systémem domácího monitorování 3,4 procenta a u pacientů se standardní péčí 8,7 procenta," shrnul výsledky studie přednosta kardiologické kliniky lékařské fakulty Univerzity Palackého a fakultní nemocnice Olomouc Miloš Táborský. Na rozdíl od běžných kontrol u lékaře totiž přístroj zjistí zhoršování pacientova stavu okamžitě, a může tak být včas upravena léčba.
Systém Home Monitoring funguje tak, že pacient má v těle implantát a u sebe malou krabičku, která prostřednictvím mobilní sítě přenáší data o činnosti pacientova srdce do počítače lékaře. Pokud se stav náhle zhorší, přístroj zalarmuje kardiologa.
To byl případ šestašedesátiletého Ladislava Doležala, u nějž monitoring loni v červenci odhalil problémy s defibrilační elektrodou. Do devíti dnů od zjištění problému mu byla implantována nová, a pacient byl tak uchráněn od neadekvátních výbojů. "Mně to zajišťuje pocit jistoty," řekl dnes Doležal novinářům. Díky tomu, že má v sobě "hlídače", prý může žít naplno a tak jako dříve najezdit tři tisíce kilometrů na kole za rok.
Jednání o úhradě
Přístroj nyní využívá přes 2600 pacientů. Zařízení a provoz hradí firma, která je vyrábí. "Pevně věřím, že nejpozději od 1. července bude uvedený kód výkonu akceptován ve smluvních vztazích a že centra, která provádějí Home Monitoring či jinou formu dálkové monitorace kardiaků, ho dostanou také konečně uhrazen," uvedl Táborský s tím, že už dostali od Všeobecné zdravotní pojišťovny dopis, že by proplácela dálkové monitorování u nejrizikovějších nemocných.
To se týká pacientů s defibrilátorem a těch, kteří kromě toho mají další riziková onemocnění, třeba diabetes či pacienti po prodělané arytmické bouři. "Můj odhad je takový, že pokud bychom začali se skutečně proaktivním monitoringem, mohli bychom v ČR pojmout v prvním roce okolo 3000 až 5000 nemocných," dodal Táborský. Podle propočtů firmy by provoz přístroje na pět let stál kolem 40 tisíc korun. Může jej přitom používat i víc pacientů po sobě.
