V devadesátých letech působil HIV paniku, pak Češi na strach z viru zapomněli. I proto počet nakažených strmě stoupá. Podle expertů jich může být až dvacet tisíc. Čelí nekompromisním příznakům nemoci i vedlejším projevům léčby, mezi nimi i rakovině.
Nákaza virem HIV je stále fatální diagnózou, na jejímž konci číhá smrt. Současná medicína může nakaženým znatelně prodloužit život, ale rozhodně ne všem. Léčba, kterou musí HIV pozitivní člověk podstupovat, a sama nemoc s sebou totiž přinášejí nečekané komplikace: zhoubné nádory, přidružené infekce či o odolnost viru vůči jinak velmi silné antiretrovirové terapii.
Petr Sobek, jenž žije s HIV v těle již deset let, ví své. Od chvíle, kdy mu lékaři oznámili, že jeho test je pozitivní, musel kvůli různým komplikacím změnit léčbu hned několikrát. "Nasadili mi léčbu rok od zjištění nákazy," popisuje TÝDNU. "Začal jsem brát kombinaci léků Kaletra a Combivir. Kaletra, to byly takové želatinové tobolky s olejem. S tím si mé tělo nedokázalo poradit. Měl jsem dennodenně šílené průjmy, které si dokáže představit jen málokdo. Combivir jsem užíval donedávna, ten mi zase způsobil neplechu v krevních výsledcích a zvýšil mi cholesterol."
*Jak člověka HIV infekce změní? 
*Jaké jsou komplikace?
*Jak nemoc poznamenává psychiku nemocných?
Odpovědi na tyto i další otázky si přečtete v novém vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 22. září.
