Podle statistik má každý devátý nezaměstnaný v Česku nějaké postižení. Na konci srpna úřady práce evidovaly přes šedesát tisíc takových uchazečů o místo. Druhý ročník kampaně Srdcerváči se proto snaží dokázat, že i hendikepovaní se mohou na trhu práce úspěšně uplatnit.
Čtyřiadvacetiletá Dagmar Mašková z Brna se narodila se vzácným onemocněním, kvůli němuž má abnormálně křehké kosti. Za svůj život už utrpěla přes sto zlomenin a je upoutaná na vozík. I přes své postižení se však rozhodla získat řidičský průkaz, studuje vysokou školu, věnuje se terapii s asistenčním psem, tanci a našla si práci na zkrácený úvazek.
Podobně je na tom i o pět let starší Pavel Bambousek z Mníšku pod Brdy. Když bylo Pavlovi osmnáct, spadl z výšky a zranil si páteř. I přes zdravotní potíže však studuje a pracuje v pojišťovně. Kromě toho je vášnivým sportovcem a rád by dosáhl nezávislosti. Také jeho příběh spolu s dalšími třemi hendikepovanými studenty a absolventy vysokých škol spojuje letošní kampaň Srdcerváči.
"Cílem Srdcerváčů je ukázat, že osoby se zdravotním postižením umí pracovat, že umí vykonávat kvalitní a konkurenceschopnou práci. Ale ne vždy to my, naše zdravá populace, vidíme kolem sebe," přibližuje poslání kampaně ředitelka Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením Hana Potměšilová.
Základem projektu na podporu zaměstnávání lidí s postižením je online katalog, který se letos otevírá 9. září a zavírá s koncem listopadu. Dražba nabízí dárky a zážitky, které si normálně nelze zakoupit, např. jeden den v kuchyni se šéfkuchařem Romanem Paulusem, den ve Sněmovně s Miroslavem Kalouskem či prohlídku Žižkovské věže.
Nadějné vyhlídky
Výtěžek z kampaně se kromě jiného použije také na realizaci projektů zaměřených na vznik nových pracovních míst pro zdravotně postižené a rozvoj jejich podnikání. Minulý rok se veřejnost díky internetové dražbě podílela na získání nového zaměstnání pro šest stovek postižených.
Podle pololetní zprávy úřadu práce tvoří lidé s handicapem jedenáct procent nezaměstnaných, ale ve srovnání s předchozími lety je toto číslo nižší. Před šesti lety lidé s postižením představovali téměř pětinu osob bez místa.
