Kde pracují zdravotně postižení? V kavárnách i jako programátoři

Jsou slepí, na vozíku, po mrtvici, trpí mentálním postižením nebo autismem. Mnohdy na ně zdraví lidé pohlížejí jako na práce neschopné, přitom je pouze stačí začlenit do vhodného prostředí. Zdravotně postižených je mnoho a možností, jak se profesně realizovat nebo si vydělat peníze, příliš není.

Nejčastěji jde o chráněné dílny, kavárny či restaurace. V kavárně a bistru U dvou přátel v Hradci Králové mentálně postižení zaměstnanci obsluhují zákazníky a starají se mimo jiné také o catering. Přístup očividně spokojené Gabriely je velmi osobní a milý, jediným problémem je občas počítání. "Snažíme se vybírat přívětivé lidi, kteří nemají problém s komunikací. Původně jsme je chtěli jenom připravovat na pracovní proces, ale poté, co se nám vraceli po pár měsících ze zaměstnání nespokojení zpět, začali jsme místa vytvářet sami. Vybíráme z uchazečů z úřadu práce a projekt je financovaný v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost," popisuje situaci vedoucí podniku Hana Šimáčková, zatímco dvě děvčata za barem pečlivě uklízejí.

Mrtvice i autismus

Na zapojení do pracovního procesu připravují své klienty i v Asociaci pomáhající lidem s autismem (APLA). "Ukazujeme jim, co vlastně znamená uplatnění na otevřeném trhu práce - kde práci hledat, jak se píše životopis či motivační dopis. Po zapracování klienta na pracovišti spolupráci ukončujeme, program mohou lidé s autismem využívat po dobu dvou let," vysvětlila TÝDNU Lucie Bouchalová z programu podporovaného zaměstnávání. Lidé s Aspergerovým syndromem a vysokofunkčním autismem mají často středoškolské či vysokoškolské vzdělání a pracují např. v IT, programování nebo lehčí administrativě.

Problém se sháněním zaměstnání mají také lidé, u nichž došlo k poškození mozku (nejčastěji způsobenému mrtvicí). Těm pomáhá Sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin Cerebrum. "Od loňského roku máme projekt s názvem Cesta do práce, kde nejdřív klienty s lehce nebo středně poškozeným mozkem rekvalifikujeme a pomáháme jim najít místo. Nabízíme jim poradenství a následně i mzdový příspěvek od různých firem a zaměřujeme se na obory administrativa a výpomoc při přípravě pokrmů. V současnosti je v programu 17 osob, šest jich už našlo práci," svěřila TÝDNU ředitelka sdružení Dana Kollárová.

"Měli jsme tu z Cerebra na praxi pány Jaroslava a Reného. Bylo krásné vidět, jakou měli radost ze zadaných úkolů. Pokaždé nám přišli říct, že už je splnili a ve všem se snažili překonávat. Při loučení nám hrozně děkovali a přemlouvali nás, abychom pomáhali i dalším lidem s tímto problémem, bylo to dojemné," dodává Veronika Dubská ze společnosti HUB Praha.

Finanční podmínky

Na zřízení chráněného pracovního místa, které musí být obsazeno po dobu tří let, poskytuje Úřad práce zaměstnavateli příspěvek v maximální výši 48 tisíc korun ročně a slevu na dani z příjmů ve výši osmnácti tisíc korun na zaměstnance v 1. a 2. stupni invalidity. Pokud firma zaměstnává více než polovinu osob se zdravotním postižením v režimu chráněných pracovních míst, může od státu získat také příspěvek na jejich mzdové náklady v maximální výši osmi tisíc korun.

Projekty napomáhající integraci postižených do pracovního procesu podporuje již několik let také Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, v jehož rámci Česko čerpá podporu z Evropského sociálního fondu. Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením také vyhlašuje cenu Zaměstnanec roku. Přihlášky se uzavírají 15. září.