Kost uvízlá v krku, přejedení, ohluchnutí z dělbuchů, pořezání o střepy, popálení o prskavku, deprese. Svátky pohody klidu jsou zároveň zatěžkávací zkouškou pro naše zdraví. Lékaři radí, jak je přežít.
O tom, že ne vždy jsou Vánoce svátky klidu a pohody, se každoročně přesvědčují záchranáři. Už během adventu mají více práce v souvislosti s klesajícími teplotami, kvůli kterým dochází k zhoršení zdravotního stavu chronicky nemocných, k pádům na náledí, podchlazení a dopravním nehodám. "Část výjezdů je v tomto hektickém předvánočním období spojena s kolapsovými stavy, vyčerpáním a depresemi osamělých lidí," vyjmenovává mluvčí pražských záchranářů Jiřina Ernestová.
"Každoročně dochází na Štědrý den k požáru od prskavek, vánočního stromku nebo třeba adventního věnce. Naštěstí většinou proběhnou bez vážných zranění," doplňuje. Na Silvestra vyjíždějí záchranáři za "opileckými" úrazy způsobenými pády, pořezáním o střepy nebo nesprávnou manipulací s pyrotechnikou.
Rybí kost uvízne během štědrovečerní večeře v krku podstatně méně strávníkům, než se obecně předpokládá. Kdybyste ale neblahou shodou okolností mezi nimi byli letos i vy, svěřte její vytažení raději do rukou odborníka. Při pokusu kost vylovit ji totiž pravděpodobně zatlačíte ještě hlouběji do krku, takže pak bývá pro lékaře problém ji najít. "Navíc může v poraněné tkáni vzniknout zánět," varuje před domácími zákroky Jan Vokurka z motolské ORL kliniky.
Pozor na kuře
Nejde o život, takže netřeba volat hned na pohotovost. Propíchnutí polykacích cest prý v naprosté většině případů nehrozí. "K poranění dochází většinou při vytahování, pokud je kost zaklíněná v horním jícnovém svěrači, a spíše než kost rybí to bývá taková ta tenká kost z kuřecího stehna. Takže pozor i na Boží hod, kdy se jí drůbež," upozorňuje lékař.
Skoro 48 hodin vydržela jako malá s kostí zapíchnutou v krčních mandlích Doris Antošová z Hradce Králové. "Nechtěla jsem přijít o své oblíbené pohádky, které dávali o Vánocích v televizi, takže jsem se o kosti rodičům zmínila raději až druhý den ráno" vzpomíná se smíchem.
Více než zapíchnuté rybí kosti na Štědrý den lékaře zaměstnají na Nový rok lidé s ohluchnutím způsobeným silvestrovskými dělbuchy. Obzvlášť nebezpečné je odpalovat je v uzavřených místnostech nebo u zdi. "Může dojít k poškození bubínku i vnitřního ucha, které může být trvalé a způsobit šelesty nebo závratě. Záleží na intenzitě výbuchu, ale i výšce zvuku," varuje lékař.
A podstatně nebezpečnější než skryté kosti je pro strávníky množství tuku ve smaženém kapru, bramborovém salátu, cukroví a na Silvestra v pomazánkách na chlebíčcích a jednohubkách. "Ve zvýšeném objemu dochází k žaludečním nevolnostem a žlučníkovým kolikám," vysvětluje častější výjezdy pražských záchranářů Ernestová.
Že sváteční přejídaní má často neblahé následky, potvrzuje i jihlavský gastroentorolog Karel Dvorník. "Lidé jsou schopni sníst na silvestrovské oslavě úplně všechno, proti tomu jsou Vánoce úplná legrace." Pozor bychom si podle něj měli dát především na jednohubky pochybné kvality. "Saláty, pomazánky, ve kterých je vedle majonézy i česnek, pepř, to všechno žaludek velice dráždí, obzvlášť když se na to ještě napijete alkoholu."
Alkoholu pomálu
Výjimkou jsou digestivy, které mohou pomoci zažehnat blížící se žlučníkový záchvat. "Zkuste třetinku plzně nebo panáka becherovky," radí Dvorník. "Ale pokud se to rozjede, je třeba urychleně vyhledat lékaře a nesnažit se to přejít, protože hrozí, že ve skutečnosti jde o pankreatitidu, která může skončit fatálně. Tam je každá hodina prodlení dost nebezpečná," varuje gastroenterolog.
S alkoholem ale opatrně. V zimě může pijan přijít nejen ke kocovině, ale i k omrzlinám. Účinkem alkoholu se totiž rozšíří cévy a tím dochází k většímu výdeji tepla. "Člověk ztrácí teplo mnohem rychleji než obvykle, přitom subjektivně má pocit, že mu je naopak tepleji, takže nemá potřebu se proti chladu chránit," upozorňuje primář kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Petr Popov. "Chlad přitom působí obzvlášť na koncové části, prsty, nos, uši, zkrátka všechno, co vyčnívá a není kryté, takže často dochází k omrznutí," dodává.
Nejlepší rada, jak předejít kocovině, je podle něj jednoduchá. "Nepít." Pokud se ale člověk své skleničky, půllitru či štamprlete přece jenom vzdát nechce, doporučuje prokládat alkoholové drinky sklenkami vody. "U piva a vína by to množství vody mělo odpovídat minimálně množství vypitého alkoholu, u destilátů pít průběžně," radí odborník na léčbu alkoholismu.
Druhý den po pitce pozor na populární "vyprošťováky", ty totiž uleví jen pijanům, kteří si už vůči alkoholu vypěstovali určitou toleranci a nepříjemná rána u nich nejsou součástí kocoviny, ale spíše odvykacího stavu. Naopak u příležitostných pijanů se "vyprošťovák" nedoporučuje, protože by pro organismus představoval jen další zátěž. Zato česnečka neublíží nikomu. Její léčebné účinky jsou jednoduché - zavodní dehydratovaný organismus a dodá minerály a ionty, o které člověk přišel předchozího večera.
