Čím více se zlepšuje lékařská péče a možnosti léčby, tím více se také zvyšuje výskyt určitých chorob. Především jde o nemoci onkologické, neurologické či pohybového ústrojí. Vzhledem k právě probíhajícímu množství výzkumů často diskutovaných kmenových buněk a jejich využití, se v budoucnu léčba v několika oblastech výrazně změní.
Výsledky nejnovějších klinických studií byly v těchto dnech prezentovány na Mezinárodním konsorciu pro buněčnou terapii a imunoterapii v Brně. Na některých pracovištích už léčbu pomocí kmenových buněk využívají u prvních pacientů. Ústav experimentální medicíny akademie věd České republiky momentálně realizuje asi dvě desítky takových výzkumů a v jednom z nich spolupracuje s Fakultní nemocnicí v Motole.
Svalová atrofie
V tomto případě jde o výzkum na čtrnácti pacientech trpících tzv. amyotrofickou laterální sklerózou (ALS), nevyléčitelnou neurologickou nemocí projevující se oslabováním svalů. "Studie začala v roce 2012 a u pacientů jsme nezpozorovali žádné závažné vedlejší účinky. To, co lze očekávat podle pokusů na zvířatech, je, že dojde ke zpomalení průběhu choroby, která jinak vede k smrti pacientů během dvou až pěti let," konstatovala ředitelka ústavu Eva Syková.
Základem léčby jsou buňky kostní dřeně, které odborníci kultivují a množí, načež je vrací zpět do těla pacienta za pomoci lumbální punkce. "Buňky kostní dřeně fungují jako záchranáři produkující celou řadu látek, které podporují regeneraci a obnovu funkce v centrálním nervovém systému," pokračuje Syková. Stejně jako v případě ALS mohou být buňky využity také při boji s takovými strašáky, jako jsou Alzheimerova choroba, roztroušená skleróza, Huntingtonova či Parkinsonova choroba.
Od tuku k artróze
Konsorcium také veřejnost seznámilo s rozsáhlým výzkumem léčby kloubní artrózy kmenovými buňkami, který naši vědci dokončují s kolegy z USA, Slovenska a Litvy. "Studie trvala tři roky a účastnilo se jí více než tisíc pacientů. Jednalo se o osoby se středně pokročilým nebo pokročilým stupněm artrózy nosného kloubu, tedy kolenního či kyčelního, případně obou. Pacientům byly do bezprostřední blízkosti kloubní chrupavky aplikované kmenové buňky obsažené v tzv. stromální vaskulární frakci izolované z jejich vlastní tukové tkáně. Tyto buňky pak napomohly regeneraci chrupavky," popisuje Jaroslav Michálek, který byl vedoucím vědeckého týmu v rámci konsorcia.
"U druhého a třetího stupně artrózy se ukazuje, že buněčná terapie zmírnila potíže a výrazně zlepšila kvalitu života až u 80 procent pacientů," doplňuje. Podle něj by znakem úspěchu měla být skutečnost, že žádný z pacientů zatím nepodstoupil umělou kloubní náhradu, která jim byla doporučena.
Ortopedie je tedy dalším oborem, kde se léčba kmenovými buňkami už využívá v praxi. "Často jsou mezi pacienty lidé příliš mladí na to, aby jim lékaři voperovali kloubní náhradu. Anebo nemohou operaci podstoupit, například kvůli onemocnění srdce. Navíc velká operace představuje značnou zátěž pro organizmus spojenou s riziky, jako je například infarkt či mozková mrtvice a také infekční komplikace," vysvětluje Michálek. Od dubna tuto léčbu využívá zatím pět pracovišť.
Buňky jako alarm
Pozadu nezůstávají ani onkologové. Massimo Dominici z italské univerzity v Modeně prezentoval možnosti léčby rakoviny pomocí geneticky upravených kmenových buněk, které docestují přímo do nádorové tkáně a upozorní buňky imunitního systému na nebezpečí. Ty se pak aktivují a ničí rakovinné buňky. Několik vědců z Nizozemí a z Rakouska pohovořilo o úspěších protinádorové vakcinace s využitím dendritických buněk v léčbě zhoubného mozkového nádoru glioblastomu a akutní myeloidní leukémie.
