Darovat lze v dnešní době téměř cokoli. Krev, sperma, ledvinu... i mateřské mléko. Vzhledem k jeho blahodárným účinkům na organismus novorozence by o něj měla zájem nejedna maminka, která ho sama nemá dostatek. Neodrazuje ani cena 1200 korun za litr. Zásoby tuzemských mléčných bank jsou však určeny především pro nedonošené děti v inkubátorech, a tak zájemkyně odcházejí s prázdnou.
Mateřské mléko je nejen potrava, ale i lék. Snižuje výskyt alergií, napomáhá lepšímu trávení a chrání dítě před řadou infekcí, popřípadě průběh nemoci příznivě ovlivňuje. Kojené děti méně trpí na záněty dýchacích cest, středního ucha i leukémii.
Některé matky však nemají mléka dostatek nebo kojit nemohou, například proto, že se jejich dítě narodilo předčasně a laktaci se nepodařilo "nastartovat". Přitom právě pro nedonošené děti, u nichž je riziko zdravotních komplikací vyšší než u donošených novorozenců, je mateřské mléko obzvlášť důležité. "Přispívá ke vzniku optimální střevní flóry, usnadňuje adaptaci zažívacího traktu, snižuje výskyt onemocnění typických pro nedonošené děti a zlepšuje jejich kognitivní funkce," vyjmenovává některé z faktorů Marcela Černá, která vede mléčnou banku v porodnici v Podolí.
Zatímco některé matky trápí nedostatek mléka, jiné mohou mít přesně opačný problém. "V porodnici jsem se zmínila, že kvůli přebytkům mléka trpím na záněty prsu, a lékařka mi navrhla, abych začala darovat. Takže pro mě to byl způsob, jak vyřešit vlastní problém," popisuje Markéta Geislerová, matka dvou dětí, jak se dostala k dárcovství mateřského mléka. A zmiňuje další pozitivum: díky velkému výdeji kalorií, které tělo "spálí" tvorbou mléka, je prý po dvou dětech hubená jako ve dvaceti.
Mléko, kam se podíváš
Odstříkáváním mléka stráví Geislerová každý den 2,5 hodiny. Týdně do banky donese pět litrů, za které "kasíruje" tisíc korun. Pražská banka mateřského mléka totiž platí dárkyním 200 korun za litr. Podle Geislerové to ale nejsou úplně jednoduše "vydělané" peníze. "Stojí to čas, protože neustále dokola musíte všechno vyvářet. A když jste mimo domov a nemůžete odstříkat, tak cítíte, že máte těžká prsa, bolí to, ale na návštěvě se odstříkávat zrovna moc nehodí." A protože se odstříkané mléko skladuje v mrazáku, už v něm nezbývá místo na potraviny," stěžuje si s úsměvem. Přesto by ale dárcovství doporučila, a kdyby byla opět těhotná, rozhodla by se pro ně znovu.
A to je dobře, protože mléčné banky dárkyně potřebují. "Zájemkyň se nám hlásí dostatek, ale je málo žen, které mají skutečně přebytky mléka a bez problémů odstříkají půl litru denně, což je jedno ze vstupních kritérií," vysvětluje Černá. Další podmínku, kterou spousta zájemkyň o dárcovství nesplňuje, je věk jejich dítka. Musí mu být méně než půl roku. Šest měsíců po porodu se totiž složení mléka mění a už neodpovídá požadavkům novorozenců. Dárkyně rovněž nesmějí užívat žádné léky ani trpět závažným onemocněním.
Dárkyně, které splňují vstupní kritéria, se musejí kromě klinického vyšetření podrobit laboratorním testům mimo jiné na HIV, žloutenku a syfilis. Náklady na testování, zpracování a následně na skladování mléka se odrážejí ve vysoké prodejní ceně. V pražském Podolí zaplatíte za litr 900 korun, v Hradci Králové, kde sídlí nejstarší česká mléčná banka, 1210 korun. Přesto mají obě instituce problém uspokojit poptávku. "K dispozici pro prodej domů máme mléka méně, než je žádáno," říká Černá. A Hradec na tom není o nic lépe. Loni mohl vyhovět pouze jedné zájemkyni.
Zlatá Francie
K tomu, aby se mohlo mléka prodávat "domů" více, by bylo potřeba změnit systém financování těchto institucí, tvrdí Pavel Měřička, vedoucí lékař Tkáňové ústředny v hradecké nemocnici, pod kterou tamní mléčná banka spadá. "Zatímco například ve Francii je činnost mléčné banky dotovaná státem, VZP produkty mléčných bank ze seznamu hrazeného biologického materiálu v roce 2007 vypustila," upozorňuje. Mateřské mléko z banky sice může dítěti předepsat jeho obvodní lékař, ale protože by ho musel hradit ze svého paušálu, tak k tomu v praxi nedochází. Mléko z banky se tak dostane jen dětem v nemocnici.
"Vždy je mléko pro nezralé a nemocné na jednotce resuscitační péče, pak pro děti na jednotce intenzivní péče, pak pro odrůstající nedonošené děti, pak pro děti na oddělení fyziologických novorozenců," vyjmenovává Černá pořadí, které určuje, kdo mléko dostane. Teprve poté, co jsou "nakrmeny" děti v nemocnici, se může mléko prodávat i domů. Zájem o tuto službu registrují jak v Praze, tak v Hradci.
Jenže dětí je hodně a mléčných bank jen pět, a tak mléka na prodej domů bývá pomálu. "Víc bank by pomohlo. Například na Moravě matkám nezbývá, než přebytky vylévat," upozorňuje Černá. Další banky ale za situace, kdy jejich činnost musejí dotovat zdravotnická zařízení, jejichž jsou součástí, jen tak nevzniknou.
