Boj s epilepsií
Na novou metodu léčby chybí peníze, zoufají si lékaři v Brně

Lékařům z Centra pro epilepsie Brno chybí peníze na to, aby mohli léčit více pacientů metodou pomocí hluboké mozkové stimulace. Pro jednoho člověka stojí 800 tisíc korun. Zatím ji použili u necelé desítky lidí, uvedl Milan Brázdil, přednosta I. neurologické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Podle Brázdila je potřeba mít alespoň 15 pacientů ke zhodnocení, nakolik je metoda úspěšná. Na celkovou léčbu epilepsie vydá zdravotnictví podle odhadů kolem miliardy korun ročně, z toho téměř 700 milionů Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP).

Metoda hluboké mozkové stimulace spočívá v zavedení speciálních elektrod hluboko do mozku a používá se u pacientů, kterým nezabírá jiná léčba. V Brně ji používají asi dva roky. "Program se postupně rozvíjí a rozšiřujeme počet pacientů, ale nejde to tak rychle, jak bychom rádi. Máme finanční limity," uvedl Brázdil. Doktoři zatím metodu použili u necelé desítky pacientů. "Představovali bychom si takových 15, abychom mohli účinnost metody reálně zhodnotit," uvedl Brázdil.

Problém je podle něj v tom, že je metoda drahá. Pro jednoho pacienta stojí 800 tisíc korun. I když je hradí pojišťovna, možnosti jsou omezené. Podle Brázdila je však reálná šance na zlepšení situace. "Ministerstvo zdravotnictví jedná o vzniku specializovaných center pro tuto problematiku. Pokud bychom se jím stali, spadli bychom do takzvané centrové péče, která není tak striktně limitovaná. Zvýšila by se tak naše podpora a celková ekonomická situace," sdělil Brázdil.

Nejvíce na léčbu epilepsie dává ročně VZP, a to 700 milionů korun. "Hradíme i hlubokou mozkovou stimulaci u klientů na několika vybraných pracovištích v České republice. Považujeme za správné, aby takto vysoce specializovaná péče byla vázána jen na vybraná pracoviště, která mají s jejím poskytováním dostatek zkušeností. Léčba hlubokou mozkovou stimulací není z medicínského hlediska vhodná pro každého pacienta, a proto se při její úhradě řídíme jak doporučeními příslušné odborné společnosti, tak úhradovou vyhláškou," sdělil mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Svatoanenská klinika ročně léčí kolem 4000 lidí s epilepsií. Přestože je onemocnění ve většině případů celoživotní, až u 80 procent pacientů dosáhnou brněnští lékaři dlouhodobého vymizení záchvatů. V celé zemi onemocněním trpí zhruba 100 tisíc lidí.

Epilepsie je dlouhodobé nervové onemocnění charakterizované opakovanými epileptickými záchvaty. U některých pacientů se projevuje drobnými záškuby různých částí těla, další mají velké záchvaty s úvodní poruchou vědomí, pádem na zem a křečemi celého těla.

Některé epilepsie jsou reakcí mozku na jeho postižení, ať už při porodu, v důsledku zánětu, cévní mozkové příhody nebo nádoru. U části pacientů ani sebelepší vyšetření jasnou příčinu nedokáže identifikovat.

Epilepsie je omezující onemocnění. "Pacienti s přetrvávajícími záchvaty jsou znevýhodnění na trhu práce, nemohou vlastnit řidičský průkaz a vzhledem k nemožnosti předpovědět výskyt záchvatů jsou omezení i při běžném plánování svého života," uvedl Brázdil.

Pokud člověk dostane na ulici epileptický záchvat, měli by mu kolemjdoucí pomoci. "Pokud je záchvat menší, ale doprovázený zmateností, stačí jen dotyčnému zabránit, aby nevstoupil do vozovky nebo se jinak neohrozil. V případě velkých záchvatů je kromě přivolání záchranářů nutné zabránit poranění pacienta, podložit mu hlavu a ve fázi konce záchvatu ho uložit do stabilizované polohy na boku. Ve stadiu křeče nehrozí zapadnutí jazyka, takže není vhodné se pokoušet ho vytáhnout. Nebezpečí s jeho zapadnutím hrozí až po ukončení záchvatu při uložení do stabilizované polohy," dodal doktor.