Překvapivé zjištění
Nepravidelný srdeční rytmus může urychlit demenci

Lidé, kteří trpí takzvanou síňovou arytmií a mají nepravidelný tep, se podle nejnovějších zjištění vědců z alabamské univerzity častěji a dříve potýkají s poruchami paměti a myšlení.

"Problémy s uvažováním a pamětí jsou u stárnoucích lidí obvyklé a studie ukazuje, že se v průměru zhoršují u jedinců se síňovou fibrilací," uvedl pro americký odborný časopis Neurology vedoucí výzkumu Evan Thacker. Stav našeho srdce se podle nového zjištění odráží na mozku a poznávacích schopnostech.

Výzkum sledoval více než pět tisíc jedinců starších 65 let. Na počátku zkoumání nesměli přihlášení lidé trpět srdeční arytmií a mít za sebou mrtvici. Každý rok po dobu sedmi let jim pak vědci předkládali test mapující jejich paměť a schopnosti uvažování s maximálním ohodnocením sto bodů. Postihla-li během tohoto období někoho mrtvice, z programu byl vyřazen.

Srdce vs. mozek

U zhruba jedenácti procent účastníků výzkumu, tedy 552 lidí, se během sledování rozvinula síňová fibrilace a výsledky pak prokázaly, že se jejich mentální schopnosti zhoršovaly dříve, než bylo běžné. "Výsledky ukazují, že pacienti s fibrilací síní jsou v průměru náchylnější ke kognitivním poruchám či demenci v dřívějším věku, než je tomu u lidí, kteří podobnou komplikací netrpí," potvrdil Thacker. Podle něj výsledek 78 bodů v testu již signalizuje demenci. Tuto hranici lidé bez problémů s fibrilací překračují většinou v 87 letech, při nepravidelném srdečním rytmu však o dva roky dříve.

Také český lékař Jiří Neuwirth ve své studii poukazuje na nebezpečí fibrilace síní u seniorů. Upozorňuje na to, že její kontrola a léčba může významně zpomalit nebo i zastavit zhoršení kognitivních poruch. Řada dalších výzkumů prokázalo, že také srdeční selhání je spojeno s kognitivním postižením a demencí. Vědci z Americké lékařské asociace výzkumem na 1300 lidech starších 75 let potvrdili, že selhání srdce u starších lidí zvýšilo riziko demence.

V Česku je nejčastější příčinou demence ve stáří Alzheimerova nemoc, kterou podle neurologů z Univerzity Karlovy trpí 120 - 130 tisíc lidí. Odborníci předpokládají, že v příštích čtyřiceti letech stoupne počet lidí postižených demencí dokonce na trojnásobek.