Drtivá většina z nás si v obchodě nemusí příliš rozmýšlet, jaký druh chleba či těstovin si koupí. Pro jedno procento Čechů se ale konzumace běžných potravin výrazně komplikuje a vše, co se vyrábí z obilí, představuje nebezpečí. Lidí trpících celiakií, neboli alergií na lepek, postupně přibývá a odborníci upozorňují na nutnost včasné diagnostiky.
Lepek nesnese až sto tisíc Čechů, ale podle některých odhadeů o své nemoci ví pouze čtyřicet tisíc z nich. "Celiakie je autoimunitní nemoc, která vzniká pravděpodobně na základě genetických predispozic. Částečně strávený lepek rozpoznává organismus ve střevě jako cizí prvek a začne se mu bránit. Výsledkem je poškozování sliznice tenkého střeva a vznik série autoimunitních pochodů, které poškozují další orgány a tkáně v těle. Neléčená celiakie může vést až k nemocem onkologického charakterum, např. T buněčného lymfomu tenkého střeva," upozorňuje praktická lékařka Jana Dajková.
Diagnostické laboratoře se proto rozhodly spustit osvětový program BEZLEPKOVÍ, který bude na problematiku celiakie pomocí přednášek, akcí a seminářů z konkrétních oblastí života s touto nemocí upozorňovat veřejnost i lékaře.
Tlak pojišťoven
V nejtěžších případech celiakie se ve střevě ztrácí klky a to pak vypadá jako ojetá pneumatika. U dětí se příznaky projevují bolestmi břicha, nadýmáním, hubnutím a dalšími nepříjemnými komplikacemi. U dospělých sice příznaky nejsou tak bouřlivé, ale poškozené střevo způsobuje, že nedochází ke vstřebání důležitých látek, jako jsou vitamíny či stopové prvky. Může se objevit chudokrevnost, únavový syndrom, dermatitidy, vypadávání vlasů a další.
Dříve ještě diagnostika nebyla na takové úrovni, jako dnes, a odhalit alergii na lepek byl běh na dlouho trať. Zároveň ale dochází ke zhoršování stravovacích návyků a výskyt celiakie se pomalu zvyšuje. Trpíte-li zmíněnými příznaky nebo máte pocit, že se vás onemocnění může týkat, je dobré požádat lékaře o testy. V případě, že k vyšetření nedojde na doporučení odborníka, může si ho každý uhradit sám částkou kolem dvou set korun.
"Vyšetření je strašně jednoduché, rychlé a cenově dostupné. Myslím si, že u všech dětí by se mělo dělat plošně, protože pomocí něho zjistíme i další komplikace. Někdy však sérologie nestačí a výsledky vyjdou negativně, i když tam celiakie je. Problém ale je, že pojišťovny platí čím dál méně a určují lékařům, kolik vzorků do laboratoře mohou posílat, " tvrdí doktor David Slabík, provozní ředitel AeskuLab laboratoří organizujících osvětový projekt.
Finanční náročnost
Celiatici by měli jíst přirozeně bezlepkové potraviny, jako jsou např. jáhly, pohanka, ale i výrobky z pšenice zbavené lepku. Bezlepková dieta se však nasazuje i jiným skupinám pacientů - alergikům s kožními projevy či některým dětem s duševními poruchami. Velký problém ale představuje ekonomická stránka věci. Pojišťovny totiž celiatikům přispívají na nákup potravin pouze do šestnácti let. Jde přitom o celoživotní onemocnění a bezlepkové potraviny bývají až desetkrát dražší než ty obyčejné. "V ordinaci mi přibývají děti s celiakií. Setkala jsem se se sociálně slabší rodinou, v níž byly obě děti alergické na lepek, a když se to u svého druhého syna matka dozvěděla, rozplakala se. Zvláště v našem regionu zkrátka rodiče nemají takové příjmy a drahé nákupy je velmi finančně zatěžují," popisuje pediatrička Eva Matoušková z Telče.
"Mám celiakii asi celý život a přišla jsem na to před osmi lety. Léčila jsem se s játry, slinivkou a alergiemi, byla jsem unavená a chudokrevná. Synové mají také problémy, ale nedokážu je donutit k lékaři," svěřila se herečka Jana Karusová. Stejnou nemocí trpí také herečka Miluše Bittnerová: "Každý si myslí, že držet bezlepkovou dietu je otrava a naše jídlo moc dobře nechutná. To ale není pravda." Chutnost bezlepkového jídla potvrzují i další. "Lidé si myslí, že bezlepkové jídlo je nějak ochuzené a nevěří mu. Není to tak a někteří lidé ho umí velmi ocenit, i když celiakií netrpí. Já sama mám Crohnovu nemoc a bezlepkové jídlo mi svědčí," dodává majitelka jedné z mála bezlepkových restaurací v Praze Lenka Komarcová.
