Jen minimum seniorů je očkováno proti chřipce a pneumokokovým onemocněním, staří lidé přitom patří k nejohroženějším skupinám. Upozornila na to ve čtvrtek Rada seniorů, podle níž by pomohlo, kdyby se stát víc finančně podílel na očkovaní občanů starších 65 let, nutná je ale i větší osvěta.
Očkování proti chřipce je u lidí starších 65 let zdarma, přesto je očkováno jen 30 procent seniorů. Proti pneumokokům je pak v Česku očkováno méně než jedno procento lidí nad 65 let. Stát hradí očkování pouze lidem žijícím v domovech důchodců nebo pacientům léčeben dlouhodobě nemocných.
"Proto se přimlouvám za to, aby jak na poli osvěty, tak v oblasti legislativy byly vytvářeny takové podmínky, které u seniorů zvýší povědomí o smyslu prevence v podobě očkování. Zároveň jej učiní finančně dostupným," řekl předseda rady Zdeněk Pernes.
Smrtelné riziko
Vakcína proti pneumokokům stojí od 500 do 1500 korun, působí celoživotně. Na toto očkování přispívají některé zdravotní pojišťovny. Senioři tvoří více než 40 procent ze zhruba 350 pacientů, kteří ročně pneumokokem onemocní. U starých lidí je pneumokok asi ve 25 procentech smrtelný, obzvlášť když má pacient další přidružené onemocnění.
Lékař Igor Karen upozornil, že pneumokoky jsou čím dál odolnější vůči běžným antibiotikům. Pokud by bylo očkování pro seniory zdarma, ušetřilo by se prý za antibiotika vydávaná na léčbu komplikací. Lékař také odmítl obavy některých lidí ze zdravotních problémů v důsledku očkování, případné komplikace prý souvisejí třeba s tím, že pacient přišel na očkování v horším zdravotním stavu.
Mezinárodním dnem seniorů vyhlásila OSN 1. říjen. Po celé ČR se budou konat akce, do nichž se kromě domovů důchodců zapojují i místní samosprávy a organizace pomáhající seniorům.
Potřeba očkování
"Význam očkování proti sezonní chřipce je nesporný. Očkování může zmírnit průběh nemoci a v extrémním případě i zachránit život, zejména u osob starších 65 let a osob s chronickým onemocněním. Těmto dvěma kategoriím je navíc očkování hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění," říká hlavní hygienik Vladimír Valenta. Proočkovanost u nás zůstává ve srovnání s ostatními státy vyspělé Evropy nízká - pohybuje se kolem pěti procent, u seniorů kolem dvaceti. Valenta vidí důvod v tom, že si lidé nebezpečnost chřipky neuvědomují.
Podle průzkumu agentury STEM/MARK se letos chce nechat očkovat proti chřipce pouze 17 procent osob. Drtivá většina respondentů (96 procent) přitom o této možnosti ví, 37 procent z nich nevěří, že jim očkování může pomoci, 24 procent má obavu z vedlejších účinků, 26 procent se nepovažuje za rizikovou skupinu a 27 procent považuje očkování za zbytečné, protože chřipkou netrpí. Pouze zhruba polovina respondentů uvedla, že chřipka může mít také smrtelné následky.
