Přestože útraty za cigarety představují v rozpočtu kuřáků velkou položku, zdaleka to není to první, co by v rámci úspor v hospodářské krizi škrtali. Potvrdil to výzkum britských vědců. V době recese se snaží s kouřením přestat mnohem méně lidí než před ní.
V roce 2007, tedy před vypuknutím světové hospodářské krize, tvrdilo přes třicet procent Britů, že za poslední tři měsíce zkusili s kouřením přestat. Loni číslo spadlo na 22 procent, letos dokonce na 17. Snahu kuřáků se smrtícím zlozvykem skončit zkoumali britští vědci ve velkém výzkumu, který se týkal rakoviny. Informovala o něm stanice BBC.
Drtivý dopad
"I když si nemůžeme být úplně jistí, co je příčina a co následek, může to představovat velmi ničivý dopad finanční krize na společnost," řekl britské BBC profesor Robert West, ředitel výzkumu tabakismu v britském centru pro výzkum zdravého chování (Health Behaviour Research Centre). Lidé podle něj v těžkých časech tolik nemyslí na vzdálenou budoucnost, tedy ani na to, co jim kouření může způsobit za deset, dvacet let.
"Když jsou lidé ve stresu, když očekávají nepříznivé události a nemají dobré vyhlídky, tak žijí ze dne na den," dodává West. "Nemají už psychickou energii, aby se soustředili na tak těžké věci, jako je skončit s kouřením."
I když jsou cigarety drahé, nebývá to ten první „luxus", kterého se vzdávají. "Z průzkumů víme, že i lidé, kteří na tom jsou finančně opravdu bídně, dokážou utratit až pětinu příjmů za cigarety nebo tabák," doplnil ještě profesor West.
