Tělesný alarm
Věčná otázka: proč někdy vstáváme před zazvoněním budíku?
20.01.2014 12:11
Každý z nás někdy zažil situaci, kdy se vzbudil těsně před zazvoněním budíku. Někomu se to stává dokonce pravidelně, a to nezávisle na tom, zda vstává pokaždé v jinou hodinu. Jak si tento jev vysvětlují odborníci?
Podobně jako různé aplikace, které slibují, že nás vzbudí v nejvhodnější fázi nutného odpočinku, i lidské tělo se snaží probouzet postupně. "V očekávání příchodu nového dne se v konečné fázi spánku uvolňují hormony spojené se stresem," tvrdí neurolog Jan Born z univerzity v Tübingenu.
Podle Bornovy studie se v našem těle ve větší míře uvolňuje ústřední stresový hormon kortikotropin (ACTH), pokud víme, že budeme muset vstávat v určitou hodinu a záleží i na tom, jak časně budeme muset z postele. Vědecký tým po tři noci monitoroval spánek patnácti dobrovolníků. Do postele všichni uléhali o půlnoci, přičemž jedné skupině z nich bylo řečeno, že je vzbudí v šest hodin ráno a druhé až v devět. V případě budíčku v šest hodin, měli sledovaní jedinci vyšší hladinu ACTH, než ti, kteří vstávali o tři hodiny později.
"Využili jsme záměrně studenty, kteří nebyli zvyklí vstávat v šest hodin, ale později," dodal Born. Stres ze vstávání (a obzvláště brzkého) hraje při vzbuzení velkou roli a může vysvětlovat, proč se někteří jedinci samovolně budí dříve, než by museli. Podle krevních rozborů během celé noci se hladina hormonu nejvíc zvedla zhruba hodinu před nucených raným vstáváním. Born ale nedokáže zodpovědět otázku, jak vlastně mechanismus zvýšení hladiny hormonu v této situaci funguje.
Gen vstávání
"Všichni v sobě máme zabudované jakési vnitřní hodiny. Cirkadiánní rytmy reagují na cykly světlo-tma a pomáhají nám každý večer usnout a každé ráno se také vzbudit. A skutečnost, že v sobě každý člověk má tyto hodiny, ještě neznamená jejich identičnost. V tomhle ohledu se lišíme," poznamenal doktor Luciano DiTacchio z univerzity v Kansasu. Podle něj variace v určitých genech určují, zda budeme ranní ptáčata. A právě jeden takový "budíkový" gen DiTacchio ve svém výzkumu odhalil.
Díky genu KDM5A údajně poznáme, že je ráno. "Tenhle konkrétní gen je ve skutečnosti součástí jakési genetické sítě působící jako naše tělesné hodiny. Nejsou sice mechanické, ale na molekulární bázi fungují úplně stejně," vysvětluje zjednodušeně DiTacchio.
Každopádně i nadále zůstává pro vědce záhadou, jak přesně náš mozek funguje, a spánek je jednou z nejtajemnějších oblastí. Přestože dnes neurologové vědí o ústředním orgánu nervové soustavy úžasné věci, vždycky se objeví nějaké překvapení.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.