Vědecký výzkum
Žloutenka sužovala lidstvo již od doby bronzové

Se žloutenkou typu B se potýkali lidé již v dávné minulosti. Během doby bronzové byla v Evropě a Asii o dost častější, než je tomu dnes. Ukázal to vědecký výzkum, na kterém se podílel paleopatolog Václav Smrčka z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK). Článek o výsledcích výzkumu otiskl časopis Nature, jak informovala 1. LF UK v tiskové zprávě.

Vědci zmapovali evoluci HBV viru, což je původce žloutenky typu B. Zajímalo je, jak se tento virus proměňoval od doby bronzové až do středověku. "Výzkum ukázal, že lidé v celé Eurasii byli infikování viry žloutenky typu B po tisíce let. Prevalence během bronzové doby mohla být navíc daleko větší, než je typické pro současné domorodé populace," uvedl Smrčka.

Autoři článku při mapování evoluce viru přečetli 12 genomů, které jsou staré přibližně 800 až 4500 let. "Genotypy HBV, které jsou dnes typické pro Afriku či Asii, byly v zásadě již přítomny u minulých populací Eurasie," uvedl Smrčka. Porovnání výsledků výzkumu s geografickými modely ukázalo, že šíření pravěkých a moderních variant viru souvisí s migracemi lidí v době bronzové a železné.

Smrčkovu práci ocenil děkan 1. LF UK Aleksi Šedo. Je podle něj příkladem, že i v oborech, kde je obtížné proniknout do špičkové vědy, vznikají v Česku světově významné výsledky. Smrčka uvedl, že výzkum chorob našich předků v dávné minulosti na molekulární úrovni může přinést inspiraci i virologům. Dovoluje jim totiž předvídat změny virů a zamezit budoucím pandemiím.

1. LF UK v biomedicínském a klinickém výzkumu spolupracuje s řadou klinických pracovišť. Jsou to Všeobecná fakultní nemocnice, Fakultní nemocnice v Motole, Ústřední vojenská nemocnice, Thomayerova nemocnice, Nemocnice Na Bulovce a další mezioborová centra. Podílí se také na projektu BIOCEV zaměřeném na biotechnologie a biomedicínu.