Ruská vláda připravuje návrh zákona, který by zakázal na ruském území vymáhat rozhodnutí zahraničních a mezinárodních soudů, pokud nebyly založeny na mezinárodních dohodách s účastí Ruska či rezolucích Rady bezpečnosti OSN.
V praxi se tak již děje, ale podle expertů by opora v zákoně neškodila, zejména pokud jde o rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu či potenciálního zvláštního tribunálu pro Ukrajinu, uvedl ruský list Kommersant. Předlohu v pondělí schválila legislativní komise ruské vlády.
Autoři předlohy podle Kommersantu navrhují doplnit stávající ústavní zákon o soudním systému v Rusku ustanovením, které praví, že v Rusku nelze vykonávat rozhodnutí zahraničních soudů, zřízených jinými státy bez účasti Ruska, a také rozhodnutí mezinárodních soudů, jejichž jurisdikce není potvrzena ruskými mezinárodními smlouvami či rezolucí RB OSN.
Rusko hledá kličky, ale je to spíš gesto
Dosavadní ustanovení praví, že závaznost rozhodnutí zahraničních a mezinárodních soudů v Rusku je dána mezinárodními dohodami Ruska. Pokud změna bude přijata, Rusko bude oprávněno neplnit rozhodnutí zahraničních či mezinárodních soudů, pokud bude chybět příslušná mezinárodní dohoda či rozhodnutí RB OSN, vysvětlil šéf sdružení ruských právníků Vladimir Gruzděv.
Partner advokátní kanceláře NSP Ilja Račkov se domnívá, že celá iniciativa má spíše deklarativní charakter: "Aby všichni všechno přesně pochopili."
Tribunál pro zločiny Rusů na Ukrajině už se chystá
Rada Evropy v létě uzavřela s Ukrajinou dohodu o vytvoření zvláštního tribunálu, který by soudil Rusko za zločin agrese proti Ukrajině. Minulý měsíc šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová uvedla, že k účasti v tomto tribunála se zavázalo 25 členských států. EU poskytla na vytvoření tribunálu deset milionů eur.
Mezinárodní trestní soud (ICC) sídlící v Haagu v roce 2023 na ruského prezidenta Vladimira Putina vydal zatykač kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Moskva jurisdikci tohoto soudu neuznává.
Moskva ani nesouhlasila s tím, že nizozemský soud v Haagu vynesl rozsudek nad ruskými občany, které uznal vinnými ze sestřelení malajsijského letadla Boeing 777 z letu MH17 nad východní Ukrajinou v létě 2014. Moskva odpovědnost za smrt téměř tří stovek lidí na palubě odmítá.
