Ruská policie vyšetřuje první známý případ na základě nového zákona, jenž zakazuje internetové vyhledávání obsahu označeného ruskými úřady jako extremistický. Prvním stíhaným pod příslušným paragrafem je dvacetiletý Sergej Gluchych z města Kamensk-Uralskij, jehož obhájce tvrdí, že na informace o ukrajinských a proukrajinských bojových jednotkách narazil náhodou při surfování po internetu během cesty v autobuse. Na případ dnes upozornila agentura Reuters, informují o něm i ruská média.
Nahlásil ho poskytovatel internetu
Gluchych podle svého obhájce cestoval 24. září veřejnou dopravou, když uviděl na internetu informace o ukrajinském sboru Azov a proukrajinském Ruském dobrovolnickém sboru, který bojuje proti Rusku na straně Ukrajiny. Prohlédl si je, ale "považoval je za nepřijatelné," uvedl podle serveru Mediazona Gluchého právník Sergej Barsukov. Mladého muže podle něj nahlásil ruské tajné službě FSB internetový poskytovatel. Barsukov podle serveru Ostorožno novosti prohlásil, že jeho klient neměl zlý úmysl a řekl, že na něj vyšetřovatelé vyvíjeli psychický nátlak.
Celé kvůli tomuto zákonu
Zákon zakazující vědomé online vyhledávání informací s takzvaně extremistickým obsahem letos v létě schválil ruský parlament, na konci července ho podepsal prezident Vladimir Putin a v platnost vstoupil na začátku září, připomněla Mediazona. Za porušení normy hrozí lidem pokuta ve výši od 3000 do 5000 rublů (přibližně 780 až 1300 korun). Přestože je pokuta nízká, podle kritiků by zákon mohl posloužit jako záminka k vyšetřování lidí a vytvořit prostor závažnějším obviněním a trestům, píše Reuters.
Ministr pro digitální rozvoj Maksut Šadajev už dříve uvedl, že orgány činné v trestním řízení budou muset prokazovat, že uživatelé měli v úmyslu sledovat extremistický obsah, a že pouhý přístup k platformám nebude trestán. Není bezprostředně jasné, jak budou úřady úmysl při vyhledávání na internetu prokazovat, podotkl v létě Reuters.
Součást širší vlny represí
Rusko od začátku své invaze na Ukrajinu zesílilo represe vůči domácím kritikům i nezávislým médiím. Ruští zákonodárci v roce 2022 přijali zákony postihující "diskreditaci ruské armády" a "šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách". Za lži pokládají ruské úřady vše, co je v rozporu s oficiální verzí Moskvy. Stovky lidí už byly uvězněny a tisíce dalších ze země uprchly, napsala letos v létě agentura AP.
