Rusko prohlubuje vztahy s afghánským hnutím Tálibán a mluví o „plnohodnotném partnerství“ v politice, ekonomice i bezpečnosti. Podle Sergeje Šojgua chce Moskva budovat pragmatický dialog s Kábulem a vyzývá i další státy k podobné spolupráci. Sbližování přichází navzdory mezinárodní kritice režimu a jeho přístupu k lidským právům, zejména k postavení žen.
Rusko navazuje "plnohodnotné partnerství" s afghánským vládním hnutím Tálibán v politické, ekonomické a obchodní oblasti. Podle agentury Interfax to dnes řekl tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu, který zároveň povzbudil další země v oblasti, aby rozšířily spolupráci s Kábulem.
Spolupráce s Kábulem je důležitá pro bezpečnost a rozvoj oblasti, řekl Šojgu. Moskva podle jeho slov buduje "pragmatický dialog" s Tálibánem, který zahrnuje bezpečnost, obchod, kulturu a humanitární podporu.
Šojgu adresoval výzvu k rozvoji spolupráce během setkání se svými kolegy z Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO); toto desetičlenné uskupení sdružuje Čínu, Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Uzbekistán, Indii, Pákistán a Írán.
Rusko se loni v červenci stalo první zemí, která uznala vládu Tálibánu poté, co Moskva vyškrtla toto radikální islamistické hnutí ze svého seznamu zakázaných organizací. Sbližování Moskvy s Kábulem vyvolává mezinárodní pozornost a odráží strategické zájmy Ruska v Afghánistánu po stažení amerických vojsk, napsal zpravodajský server Devdiscourse.
Sovětský svaz vedl v Afghánistánu desetiletou válku, která skončila stažením ruských vojsk v roce 1989. V Afghánistánu byly aktivní také jednotky USA a jejich spojenců při ofenzivě proti Tálibánu a teroristické síti Al-Káida po útocích na Spojené státy z 11. září 2001.
Od doby, kdy Tálibán v roce 2021 převzal kontrolu nad Afghánistánem, začalo toto radikální hnutí usilovat o mezinárodní uznání svého režimu; navázalo diplomatické styky například s Čínou a Spojenými arabskými emiráty. Vláda Tálibánu je však na světové scéně izolovaná, a to především kvůli porušování práv žen.
Tálibán po převzetí moci zpočátku sliboval umírněnější vládu než během své první vlády v letech 1996 až 2001, ale krátce po převzetí moci začal prosazovat striktní výklad islámského práva. Ženy mají mimo jiné zakázáno vykonávat většinu pracovních pozic a vstupovat na veřejná místa, jako jsou parky, lázně a tělocvičny. Mladé dívky se nesmějí vzdělávat ve školách po ukončení šesté třídy.
