Schodek rozpočtu v dubnu vzrostl na 126,1 mld. Kč, loni byl 153,1 mld. Kč

Schodek státního rozpočtu v dubnu vzrostl na 126,1 miliardy korun z březnových 91,2 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Deficit ke konci dubna je čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka, loni byl ve stejném období 153,1 miliardy korun.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) k meziročnímu zlepšení přispěly dopady konsolidačního balíčku a hospodářský růst.

Příjmy státního rozpočtu ke konci dubna dosáhly 622,7 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 5,2 procenta. K jejich nárůstu přispělo zejména vyšší inkaso daní, naopak příjmy z Evropské unie se meziročně snížily o 7,1 miliardy korun na 39,4 miliardy korun. Rozpočtové výdaje se proti prvním čtyřem měsícům loňského roku zvýšily o 0,5 procenta na 748,8 miliardy korun.

"Na příjmové straně se pozitivně projevují změny nastartované loni vládním ozdravným balíčkem v kombinaci s růstem ekonomiky, výdajová strana rozpočtu zůstává umírněná," řekl Stanjura. Upozornil, že ve srovnání s rokem 2023, kdy ještě konsolidační balíček neplatil, se dubnové saldo rozpočtu zlepšilo o 74 miliard korun.

"I přesto, že se plnění státního rozpočtu vyvíjí o poznání lépe než v minulém roce, je potřeba nadále pokračovat v konsolidaci veřejných financí, která se sice začíná projevovat zvýšeným daňovým inkasem, nicméně nastavení konsolidace jako takové není dostatečné," uvedla analytička Raiffeisenbank Tereza Krček. Zatím je podle ní obtížné předvídat, zda se podaří splnit plánovaný celoroční schodek 241 miliard korun.

Stanjura rovněž uvedl, že dubnové prohloubení schodku proti březnu je obvyklé. "Duben je měsíc, do kterého se mimo jiné promítá i vracení části záloh na daně poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání v březnu," řekl.

To potvrdil i analytik Komerční banky Jaromír Gec. "Z hlediska sezonnosti patří duben tradičně spíše mezi slabší měsíce. Letošní dubnové meziměsíční prohloubení schodku o 34,9 miliardy korun je ovšem méně výrazné než loni a zhruba na úrovni roku 2023," uvedl.

Z daňových příjmů nejdynamičtěji rostl výběr daně z příjmů fyzických osob, který se zvýšil o 15,3 procenta na 53,1 miliardy korun. K jeho zvýšení přispěl podle ministerstva financí růst mezd a platů, ale také zrušení některých slev na dani nebo snížení hranice pro vyšší sazbu daně z příjmu. Růst mezd přispěl i k vyšším odvodům povinného pojistného, které se meziročně zvýšily o 7,2 procenta na 260,4 miliardy korun.

Inkaso daně z přidané hodnoty (DPH) se proti loňsku zvýšilo o 8,5 procenta na 131,1 miliardy korun. Podle ministerstva financí růst souvisí se zvyšováním spotřeby domácností. Na spotřebních daních se vybralo 50,7 miliardy korun, meziročně o 5,4 procenta víc. K růstu přispělo zvýšení sazby daní z tabákových výrobků a z lihu. Inkaso daně z příjmu právnických osob přineslo do rozpočtu 46,6 miliardy korun, což znamenalo meziroční nárůst o 5,8 procenta.

Hlavní výdajovou položkou byly tradičně sociální dávky, na kterých stát vyplatil 312,9 miliardy korun, meziročně o 2,9 procenta víc. Z této částky tvořily 242,9 miliardy korun výplaty důchodů, jejich objem se meziročně zvýšil o 1,4 procenta. Na obsluhu státního dluhu šlo 28 miliard korun, o 23,3 procenta víc než loni.

Kapitálové výdaje do konce dubna dosáhly 43,6 miliardy korun, proti loňsku se snížily o 20,8 procenta. Za poklesem podle ministerstva stojí zejména nižší financování společných programů Česka a Evropské unie, které kleslo o 9,2 miliardy korun. O 7,7 miliardy korun se meziročně snížily investiční nákupy ministerstva obrany, což je dáno nepravidelným financováním armády.

V letošním roce by měl stát hospodařit s příjmy 2,086 bilionu korun a s výdaji 2,327 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 241 miliard korun. Loni skončil rozpočet v deficitu 271,4 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší schodek v historii Česka.

Hospodaření státního rozpočtu (v milionech korun):

Zdroj: Ministerstvo financí