Polovina těch, kteří rozhodují o školství mu nerozumí, říká Zajíčková

Podle Zajíčkové české školství v některých aspektech zamrzlo v 90. letech a je dlouhodobě plné paradoxů a věcí, které již dávno neplní svůj účel. „Potřebujeme najít celospolečenskou shodu na tom, že se školstvím je opravdu potřeba něco udělat a dát ho do pohybu. Musíme o tom přesvědčit  širokou veřejnost, protože bohužel i ta je někdy překážkou změn. Stejně tak veřejnost odborná, tedy učitelé a učitelky, kteří se obávají změn,  protože jich za uplynulých dvacet let zažili již mnoho, často ode zdi ke zdi. Málo se jim jako odborné veřejnosti naslouchalo, což už dnes naštěstí neplatí, ale bude těžké jim vysvětlit, že změny jsou užitečné a nutné,“ vysvětluje Zajíčková. 

„Vládě se dnes vytýká, že neplní  svou prioritu vzdělávání. Já si osobně nemyslím, že je to tak tragické, myslím, že se ještě do konce volebního období dočkáme pozitivních změn, ale uznávám, že jsou to legitimní otázky,“ komentuje kroky vlády v oblasti školství Zajíčková. „Já se ale spíše ptám, co ty obce a kraje, které jsou zřizovateli a mají ke školám nejblíže? Je pro ně vzdělávání priorita? Někde to dělají skvěle, jinde je to naprostá katastrofa. Polovina aktérů, kteří rozhodují v Česku o vzdělávání, mu bohužel vůbec nerozumí,“ uzavírá poslankyně. 

V čem spočívá reforma školství „8+2“, jejíž je Renáta Zajíčková představitelkou a jak by změnila české vzdělávání? Proč je ve školství tak důležitá práce s daty a kde ona potřebná data získat? Jsou vůbec samotné školy na zásadní změny připraveny? Poslechněte si celou epizodu.