Počet incidentů ve školách v Česku roste a policie eviduje stále více případů rizikového chování žáků. Pachatelé jsou často velmi mladí a motivem bývá frustrace spíše než ideologie. Odborníci zároveň upozorňují na vliv sociálních sítí, které mohou extremismus normalizovat a situaci dál zhoršovat.
Od ledna do dnešního dne eviduje policie 694 incidentů ve školách, jedná se převážně o základní školy, řekl na konferenci Bezpečná škola ředitel Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK) Břetislav Brejcha. Počet incidentů podle něj za poslední tři roky významně narostl, i když data nelze jednoduše srovnat s údaji za loňský rok, protože policie od letoška zpřesnila jejich sběr. Za letošní rok jde o 204 trestných činů, 374 přestupů a 116 dalších případů.
Loni policie evidovala 269 incidentů ve školách, které vyhodnotila jako velmi rizikové. Ve 154 případech měla podezření na trestný čin. Data za loňský rok pocházely podle Brejchy z linky 158. "Celá řada dat tam nebyla," uvedl. V reakci na vývoj situace upravila policie metodiku sběru dat na incidenty ve školách, používá takzvanou sledovanou událost, uvedl Brejcha. Nyní má tak o incidentech ve školním prostředí větší přehled.
Cílem útoku jsou podle Brejchy převážně konkrétní spolužáci, konkrétní pedagogové či personál ve škole. "Naštěstí ještě jsme v situaci, že většina těch trestných činů je spáchána verbálně," řekl. Většina trestných činů jsou nebezpečné vyhrožování, výtržnictví nebo ublížení na zdraví, ale i násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci, uvedl Brejcha.
Ve čtvrtek zaútočil mladík na dívku v blízkosti Střední průmyslové školy chemické (SPŠCH) v Pardubicích. Těžce zraněná studentka školy po převozu do nemocnice zemřela. Mladíka policie obvinila z vraždy.
Projevy násilného chování s prvky radikalizace narůstají od roku 2020 napříč státy, zejména v západní civilizaci, uvedl Brejcha. "Je tam signifikantně nízký věk pachatelů, 12 až 20 let," řekl. Ústředním motivem je podle něj násilí často bez zjevné ideologie v jeho pozadí. "V řadě případů je to prostředek nikoliv k dosažení cílů ale ke katalyzaci vlastní frustrace," řekl Brejcha.
Situaci podle něj zhoršují algoritmy sociálních sítí, kterým se lidé nejsou schopní bránit. Problematické podle něj je, že se u dětí normalizují extremistické názory. Vlivem zobrazovaných příspěvků na sociálních sítích si pak myslí, že je extremistický názor, ať je jakýkoliv, názor všeobecný a že si to myslí všichni, uvedl Brejcha. Zásadní roli v prevenci mají podle něj rodiče.
"Já bych nerad, aby to vypadalo, že všechny školy jsou radikalizované. (…) My spíše hovoříme o rizikovém chování žáků ve školním prostředí s prvky radikalizace," řekl Brejcha. "Pokud se bavíme o těch rizikových projevech, tak jsou to většinou trestné činy nebezpečné vyhrožování nebo šíření poplašné zprávy," dodal.
Se zákazem sociálních sítí dětem do 15 let by souhlasilo 82 procent Čechů. Vyplývá to z průzkumu, který pro finanční dům Uniqa uskutečnila agentura NMS mezi tisícovkou respondentů. To, že je pro ně v souvislosti s používáním telefonů a sociálních sítí těžké jít příkladem, uvedlo 53 procent rodičů.
