Skupina želv obrovských v pražské zoologické zahradě funguje podobně jako ve volné přírodě. Zvířata žijí pohromadě a chovatelé se jejich podmínky snaží co nejvíce přiblížit přirozenému prostředí. Pomáhají jim v tom i poznatky z pozorování želv přímo v jejich domovině. Dnes to řekla jejich chovatelka v Zoo Praha Nataša Velenská. Pražská zoologická zahrada chová celkem 16 želv obrovských a dvě želvy sloní a obývají společný výběh v dolní části areálu zahrady.
Podle Velenské se pohled na chov želv v posledních desetiletích výrazně změnil. Zatímco dříve byly například označovány za studenokrevné živočichy, dnes se ví, že aktivně vyhledávají různě teplá místa. "Dneska bychom řekli, že vyhledávají teplo. Víme, že potřebují místa, kde je třeba až 50 stupňů Celsia, ale i místa, kde je chladno, aby si želvy mohly tu teplotu regulovat samy," popsala chovatelka.
Zahrada se podle Velenské snaží želvám vytvořit prostředí co nejvíce podobné tomu, ve kterém žijí ve volné přírodě. Při úpravě expozic proto vychází z poznatků získaných přímo v místech jejich přirozeného výskytu v přírodě, kde sleduje jejich chování i podmínky, ve kterých žijí. "Nosíme i teploměr, kterým želvám strkáme do kloaky a měříme teplotu i okolo, abychom dokázali zjistit, jak se želvy v té přírodě chovají a co dělají," popsala.
Želvy obrovské jsou podle Velenské společenskými živočichy a skupina chovaná v Praze odpovídá uspořádání, které lze pozorovat i v přírodě. Samice jsou však oddělené od samců, aby je početnější skupina samců zbytečně neobtěžovala, popsala chovatelka.
Pražská zoologická zahrada se v současnosti u želv obrovských nezaměřuje na jejich rozmnožování. Podle Velenské se totiž tento druh úspěšně množí přímo v místě svého přirozeného výskytu a jeho populace je stabilní. Prioritou chovu je proto zajištění vhodných podmínek a péče o zvířata.
Pražská zoologická zahrada chová celkem 16 želv obrovských, z toho 13 samců a tři samice. Kromě nich má ve stejném výběhu také dva samce želvy sloní z Galapág. Želvy jsou krmeny rostlinnou stravou, která zahrnuje trávu, seno a větve stromů. Jako zpestření jídelníčku dostávají jednou týdně při komentovaném krmení ve středu ve 13:00 také meloun, který je pro ně považován za pamlsek.
Mezi želvami obrovskými chovanými v pražské zoologické zahradě je i nejstarší zvíře v celé zahradě, a sice samec jménem Eberhard. Podle odhadů je mu přes 100 let. Do zoo přišel v roce 1996.
Želva obrovská je jedním z největších zástupců suchozemských želv. Má klenutý krunýř a sloupovité nohy typické pro suchozemské želvy. Od galapážských sloních želv se odlišuje tvarem hlavy a malým štítkem na předním okraji krunýře. Zbarvení krunýře i kůže je šedé, krk je poměrně dlouhý.
