Dvaadvacet let připravovaná smlouva mezi ČR a Vatikánem je zřejmě mrtvá. Budoucí pražský arcibiskup Stanislav Přibyl řekl, že dokument nesoucí pečeť zesnulého papeže nelze otevírat a upravovat. Ústavní soud začátkem dubna označil za problematické body o zpovědním tajemství a přístupu k církevním archivům, čímž zablokoval ratifikaci smlouvy.
Na smlouvě mezi Českou republikou a Vatikánem, jejíž část je podle nedávného rozhodnutí Ústavního soudu v rozporu s českým ústavním pořádkem, se zřejmě dál pracovat nebude. Řekl to Stanislav Přibyl, čtyřiapadesátiletý litoměřický biskup, který se 25. dubna ujme úřadu pražského arcibiskupa. Dokument se připravoval 22 let.
"Já nechci fabulovat, ale podle mého osobního názoru proces okolo smlouvy skončil," řekl Přibyl. "Pokud je na jedné straně pečeť papeže, který už zemřel, nemyslím, že je to dokument, jenž by se měl otvírat a nějak upravovat," uvedl. Dodal, že zatím nedokáže s jistotou říci, co bude následovat. "Ale neviděl jsem mezistátní smlouvu, která by se rozebrala na šroubky a předělávala. Můj názor je, že tato věc je bohužel za námi," řekl v rozhovoru.
ČR tak zřejmě zůstane jednou z mála zemí Evropy s katolickou tradicí, která nemá vztahy s centrem katolického světa upravené dohodou.
Smlouvu podepsal v říjnu 2024 tehdejší premiér Petr Fiala (ODS). Dokument upravuje vztahy mezi státem a katolickou církví. Návrh na posouzení souladu vyjednaného znění smlouvy s ústavním pořádkem podala skupina senátorů, pochybnosti měl také prezident Petr Pavel, jehož podpis chyběl k ratifikaci. Česká biskupská konference (ČBK) již dříve uvedla, že s verdiktem soudu nesouhlasí, jeho rozhodnutí nicméně respektuje a přijímá jako závazné.
Ústavní soud počátkem dubna uvedl, že problematické body představují zpovědní tajemství, které by pro katolickou církev platilo bez limitu, a přístup k církevním archivům, který by naopak mohla badatelům omezit. Nález brání dokončení ratifikace, řekl předseda soudu Josef Baxa. Rozpory je nutné odstranit, například dalším jednáním smluvních stran. Zástupci vlády po rozhodnutí soudu uvedli, že právní důsledky nálezu ÚS studují a vyhodnotí varianty dalšího postupu. Ministr zahraničí zahraničí Petr Macinka (Motoristé) tehdy uvedl, že otevře téma na některém z příštích zasedání koaliční rady.
Česko-vatikánské vztahy poznamenala druhá světová válka a následný totalitní režim v Československu, který pronásledoval představitele církve. Po změně režimu v roce 1990 byly sice navázány diplomatické styky, ale dosud nebyla ratifikována smlouva mezi oběma státy, která by upravila i postavení katolické církve v ČR. Nynější problémy kolem ratifikace smlouvy nejsou ve vztazích obou států výjimečné, například československá první republika se s Vatikánem dohodla na stručné úmluvě až v roce 1928.
