Sněmovna schválila zákon, který od letošního listopadu zásadně mění pravidla pro státní úředníky. Dosavadní zákon o státní službě nahradí úprava vycházející ze zákoníku práce, která má státní správu zefektivnit a zjednodušit propouštění zaměstnanců. Opozice však návrh ostře kritizuje, varuje před politizací úřadů a potlačováním odbornosti na úkor loajality vůči vládním představitelům.
Usnadnit výměnu státních úředníků a pravidla jejich zaměstnávání přiblížit zákoníku práce má zákon, který dnes Sněmovna schválila hlasy vládních poslanců. Koalice ANO, SPD a Motoristů chce touto normou nahradit od letošního listopadu zákon o státní službě. Opozice podle očekávání neprosadila zamítnutí zákona, který podle ní politizuje státní správu a loajalitu nadřazuje odbornosti. Neuspěla až na jednu výjimku ani s úpravami normy, kterou nyní posoudí Senát.
Zákon má zaměstnávání státních úředníků více přiblížit běžnému pracovnímu poměru tak, aby se v zásadě řídilo zákoníkem práce a odpovídalo pravidlům pro krajské a obecní úředníky. Koalice chce mimo jiné zrušit takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až čtyři pětiny platu. Nově by mělo platit, že rovnou odejdou s odchodným. Pokud by pracovní místo bylo zrušené při systemizaci, stát by se mohl zbavit daného úředníka okamžitě.
Úřad vlády se podle schválených poslaneckých úprav stane ústředním správním úřadem pro právní poměry státních zaměstnanců. Spolu s tím prosadila spolutvůrkyně novely Zuzana Ožanová (ANO) například prodloužení lhůty pro pracovní hodnocení úředníka nebo zrušení povinného souhlasu člena vlády s rozhodnutím nevyhlašovat výběrové řízení na místo vedoucího státního zaměstnance, který dosahoval podle hodnocení vynikajících výsledků.
Ministři budou moci podle schválené úpravy Radka Vondráčka (ANO) stanovovat pořadí náměstků, v jakém je budou zastupovat. Sněmovna schválila také návrhy ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO), podle nichž bude mít státní zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši 50 až 80 procent průměrného platu po dobu, po kterou mu úřad znemožnil pracovat. Ze zákona vypadlo ustanovení, podle kterého měl státní tajemník dostávat ze zákona mzdu v 16. platové třídě.
Dosavadní služební zákon, jehož cílem bylo odpolitizovat státní správu, platí od roku 2015. Česko k jeho přijetí přiměla pravidla Evropské unie kvůli zajištění neutrality a nezávislosti rozhodování státního aparátu. Nový zákon o státních zaměstnancích je podle jeho předkladatelů nutný kvůli posílení flexibility státní služby a snížení administrativní náročnosti, strnulosti a přetrvávajících byrokratických postupů. Bývalý ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan vytkl koalici, že navzdory jeho žádosti nevyčíslila finanční dopady změn.
O sporném návrhu a desítkách jeho úprav rozhodla Sněmovna po předčasném ukončení rozpravy na návrh ministra pro sport a předsedy poslaneckého klubu Motoristů Borise Štastného. Nelibě to nesl předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Ke slovu se kvůli ukončení debaty nedostaly dvě pirátské poslankyně.
