Výběr informací o lidském zkoumání a dobývání planety Mars (před 50 lety, 20. července 1976, přistála americká sonda Viking 1 jako první lidský výtvor na Marsu):
- První neúspěšné pokusy o vyslání sond k Marsu uskutečnil Sovětský svaz v říjnu 1960, sondy Marsnik 1 a Marsnik 2 se ale nedostaly ani za hranice zemské atmosféry.
- Jako první úspěšně prolétla kolem Marsu v červenci 1965 americká sonda Mariner 4, která také pořídila první snímky povrchu. Další americká sonda Mariner 9 byla v listopadu 1971 jako první navedena na oběžnou dráhu Marsu - byla to zároveň první sonda na oběžné dráze jiné planety.
- Na povrch Marsu dopadl jako první v listopadu 1971 sovětský Mars 2, ale kontakt s ním nebyl navázán. Jen pár sekund trvalo 2. prosince 1971 spojení s jeho sesterskou sondou Mars 3.
- Prvním úspěšným přistáním se tak až 20. července 1976 stalo přistání americké sondy Viking 1, která pak šest let (do listopadu 1982) mapovala povrch - délkou pobytu vytvořila na dlouho rekord, který překonalo až v roce 2010 vozítko Opportunity (to bylo na Marsu od ledna 2004, v únoru 2020 NASA vozítko oficiálně odepsal). Sonda Viking 1 na Zem odeslala mimo jiné první barevnou fotografii povrchu Marsu a se sondou Viking 2, která přistála na Marsu o dva týdny později, pořídila přes 50.000 snímků, nicméně známky života nenašla. Vůbec prvním pohyblivým zařízením, které na Marsu pracovalo, se stal v roce 1997 Mars Pathfinder.
- Americká sonda Phoenix (na Marsu fungovala od května do listopadu 2008) tam našla v červenci 2008 definitivní důkaz o existenci vody.
- Od roku 2012 zkoumá NASA Mars prostřednictvím vozítka Curiosity, které v roce 2013 získalo vzorky, díky nimž pozemští vědci potvrdili, že na Marsu před miliardami let mohly být podmínky pro život.
- NASA má v současnosti na Marsu také robotické vozítko Perseverance, které je zatím největším a nejsofistikovanějším vozítkem k průzkumu Marsu. Perseverance je na Marsu od února 2021.
- K úkolům vozítka Perseverance patří také charakterizovat klima a geologii planety a sbírat vzorky hornin a prachu, které by někdy v budoucnu mohly být přepraveny na Zemi jinou robotickou misí, nebo lidskou posádkou. Cílem expedice je rovněž připravit cestu pro výpravu lidí na Mars. Mise měla původně trvat jeden marťanský rok, což je v přepočtu na pozemské dny přibližně 687 pozemských dní, byla ale prodloužena.
- V letech 2018 až 2022 působila na Marsu americká sonda InSight, kterou NASA vyslal k průzkumu zejména nitra Marsu a tamní seizmické aktivity. V roce 2022 vědci oznámili, že díky němu a díky sondě MRO obíhající kolem Marsu zaznamenali obří kráter a velké kusy ledu v jeho okolí, což je důležité pro budoucí misi člověka na Mars.
- V srpnu 2021 přistála na Marsu i Čína s robotickým vozítkem Ču-žung. Čína se tak stala teprve druhou zemí po Spojených státech, které se podařilo na povrch Marsu dopravit a vysadit funkční aparát. Na oběžnou dráhu Marsu se dostala se svojí sondou i Indie, Rusko, Evropa reprezentovaná vesmírnou agenturou ESA a Spojené Arabské Emiráty.
- Opětovné přistání na Měsíci a "kolonizace" Marsu je i cílem americko-kanadského podnikatele jihoafrického původu Elona Muska se svojí společností SpaceX. Ta dříve oznámila, že v závěru letošního roku plánuje k Marsu vyslat pět lodí Starship a využít tak období, kdy budou obě planety od sebe blízko. V lednovém rozhovoru však Musk vyhlídky na letošní lety zmírnil a označil je za málo pravděpodobné. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom napsal deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
- Mars je druhou nejmenší planetou sluneční soustavy (po Merkuru) a čtvrtou od Slunce; oproti Zemi má jen přibližně čtvrtinový povrch a pouze asi desetinu hmotnosti. Má dva malé měsíce - Phobos (Strach) a Deimos (Hrůza).
