Veřejnost hraje klíčovou roli při odhalování invazní sršně asijské, která se postupně šíří i v Česku. Lidé ji ale často zaměňují za jiné druhy hmyzu, což komplikuje přesné mapování výskytu. Pomoci mají nové osvětové kampaně včetně netradičních pivních tácků i chystaný Týden invazních druhů, do něhož se může zapojit každý.
Role veřejnosti při nahlašování možného výskytu invazní sršně asijské je klíčová. Lidé ji však v řadě případů zamění za jiný druh. K jejich lepšímu rozeznávání mohou sloužit i pivní tácky, na nichž jsou vyobrazeny nejčastější druhy, s nimiž si ji lidé mohou splést. Přišla s nimi Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). Kromě toho chystá na letošní červen ve spolupráci s dalšími institucemi Týden invazních druhů, kde se s nimi může veřejnost seznámit a může se i zapojit do jejich mapování. Na dnešním kulatém stole k výskytu sršně asijské v ČR, který se uskutečnil ve Sněmovně, to řekli zástupci AOPK.
Sršeň asijská napadá nejen včelstva, ale je nebezpečná i pro volně žijící druhy hmyzu. Tomáš Görner z AOPK uvedl, že ročně agentura obdrží kolem tisíce hlášení od veřejnosti. V roce 2023 však potvrdila jen dva nálezy, o rok později rovněž, loni žádný a letos teprve jeden. Někdy ohlašovatelé zamění sršeň asijskou za jiný druh. "Pořád říkám: Radši tisíc planých než jeden prošvihnutý nález," poznamenal. Podle Jana Waltera ze Západočeského muzea si lidé pletou sršeň asijskou například s pilořitkou listnáčovou nebo žahalkou žlutou, ale třeba i s čmelákem. I tato mylná hlášení můžou pomáhat, protože z nich vyplývá, s čím vším si lidé mohou sršeň asijskou zaměnit.
Görner řekl, že agentura si nechala tácků s hmyzem vytisknout několik tisíc a rozdává je na všech akcích, kterých se účastní, jako byla třeba ta dnešní. Obdrželi je i zástupci včelařského svazu. Zatím podle něj mají tácky úspěch. Na jejich rubové straně je informace, kam můžou občané podezření na sršeň asijskou včetně místa nálezu a fotografie oznámit, a to na e-mail invaznidruhy@aopk.gov.cz nebo přes aplikaci Nahlaš sršeň.
Walter uvedl jako úsměvnější příklad nález, kdy si zákazník všiml zmrazeného jedince při nákupu mražené kachny v obchodě. Všechny nálezy, které agentura zaznamenala, pocházely z pozorování ohlašovatelů, nikoli z pastí, dodal Görner. Pasti odmítá, protože nedokážou oddělit sršeň asijskou od jiných druhů. Agentura je proto podle něj používá jen experimentálně.
Odborníci už letos v Česku zaznamenali první výskyt sršně. Stalo se tak 29. dubna v zájezdovém autobusu nedaleko Rozvadova. Podle Görnera šlo o zájezd studentů, kteří se vraceli z Paříže. Výskyt asijské sršně pak nahlásil přímo učitel biologie.
Podle Václava Nováka z Pracovní společnosti nástavkových včelařů není třeba se asijské sršně bát, pokud se člověk nedostane do její blízkosti a nerozruší jejich hnízdo. Následný útok je ovšem nebezpečný a roj sršňů může člověka pronásledovat třeba i 50 metrů daleko. Zhruba třetina hnízd se podle něj nachází do výšky čtyř metrů. Mohou se skrývat třeba v živých plotech. Pomůckou k rozeznání podle něj může být, že sršeň asijská buduje vstup do hnízda z boku, a nikoli zdola.
Do Evropy se sršeň asijská dostala z jihovýchodní Asie v roce 2004 a od té doby se na kontinentu rychle šíří. Podle dosavadních poznatků se do ČR dostala především přepravou zboží. Od domácí sršně obecné se pozná podle tmavšího těla a charakteristických žlutě zbarvených konců končetin.
