Obavy ze zdravotních rizik větrných elektráren nejsou podle vědců podloženy důkazy. Odborníci naopak upozorňují, že skutečné hrozby pro lidské zdraví představuje dlouhodobé znečištění ze spalování fosilních paliv. Pocit zdravotních potíží u obyvatel v blízkosti turbín často souvisí s psychickým nocebo efektem, nikoliv s přímým fyziologickým poškozením. Klíčová je proto transparentní komunikace a zapojení místních.
Obavy z negativních zdravotních dopadů větrných elektráren nejsou podle dostupných vědeckých poznatků podloženy důkazy. Na dnešním odborném briefingu to uvedli lékařka Marie Bourneová, expert na zdravotní dopady znečištění Miroslav Šuta a programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh. Naopak upozornili na zdravotní rizika spojená se spalováním fosilních paliv, která podle nich přispívají k řadě závažných onemocnění.
Znečištění způsobené fosilními palivy má podle Bourneové dopady na zdraví během celého života. Souviset mohou například s nízkou porodní hmotností novorozenců, astmatem, rakovinou, srdečními chorobami, demencí nebo předčasnými úmrtími. Toxické látky vznikající při spalování fosilních paliv mohou poškozovat imunitní a reprodukční systém, podotkla.
Naopak přední zdravotnické organizace včetně Světové zdravotnické organizace (WHO) podle Bourneové nenašly důkazy o přímém fyziologickém poškození zdraví lidí žijících v blízkosti moderních větrných elektráren. Připustila, že někteří obyvatelé uvádějí bolesti hlavy, závratě, stres či poruchy spánku, odborníci však část těchto potíží spojují s takzvaným nocebo efektem. Ten nastává v situaci, kdy lidé očekávají negativní účinky určitého jevu a následně je skutečně pociťují.
"Více symptomů hlásí lidé, kteří mají z větrných elektráren obavy. Naopak obyvatelé, kteří z jejich provozu mají ekonomický přínos, vykazují podobné potíže výrazně méně často, i když jsou vystaveni stejnému nebo vyššímu hluku," uvedla Bourneová.
Podle Šuty mnohdy zmiňovaný hluk v souvislosti s větrnými elektrárnami nepředstavuje tak velký problém, neboť je to kontrolované. Paradoxně významný zdravotní problém hrozí především ve městech. Z hlukových map vyplývá, že více než milion obyvatel České republiky je vystaven nadměrnému hluku, zejména v okolí frekventovaných silnic, železničních tratí nebo letišť.
Větrné elektrárny mají podle Koželouha ve srovnání s fosilními palivy výrazně menší dopady na zdraví lidí i životní prostředí. Připustil, že nevhodně umístěné turbíny mohou vyvolávat konflikty, proto je podle něj důležité dodržovat hlukové limity a odstupové vzdálenosti. Za důležitou označil také účast místních obyvatel při plánování projektů a možnost jejich zapojení do ekonomických přínosů, například prostřednictvím komunitní energetiky nebo sdílení elektřiny za stabilní ceny. "Pokud lidé z projektu něco mají a jsou do něj zapojeni už od začátku, má to vliv i na to, jak jeho dopady vnímají," dodal Koželouh.
Větrné elektrárny se staly tématem v mediálním prostoru v souvislosti s výstavou takzvaných akceleračních zón, ve kterých mají být jednodušší povolovací procesy pro stavbu větrných a solárních elektráren. Poslanec a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) chtěl původně prosadit pozměňovací návrh, který měl zvýšit minimální vzdálenost větrných elektráren od obydlených oblastí z 500 na 900 metrů. Od svého plánu avšak ustoupil, řekl na začátku června na CNN Prima News. Nadále tak zůstává v platnosti navrhovaná minimální vzdálenost větrných elektráren 500 metrů od obydlených oblastí.
Akcelerační zóny musí stát vybrat do konce srpna, aby nepřišel o unijní podporu v rozsahu devíti miliard korun. V případě nesplnění závazku hrozí Česku sankce. Návrh na vymezení akceleračních zón aktuálně zahrnuje 94 míst.
