Globální trh s vínem loni dál oslabil. Spotřeba klesla na nejnižší úroveň za více než 60 let a propadl se i vývoz. Podle Mezinárodní organizace pro révu a víno se na tom podílejí americká cla, ekonomické tlaky i změny spotřebitelských návyků. Vinařský sektor tak čelí jedné z nejtěžších zkoušek za poslední dekády.
Cla zhoršila situaci
Americká cla přispěla v loňském roce k dalšímu poklesu globálního obchodu s vínem. Spotřeba vína pak pokračovala v propadu na nejnižší úrovně za více než 60 let kvůli ekonomickým tlakům a měnícímu se vkusu. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV).
Cla uvalená loni americkým prezidentem Donaldem Trumpem na dovoz do USA ještě více zkompilovala situaci odvětví, které se potýká s drsnějším klimatem a klesající poptávkou. Spojené státy jsou největším světovým trhem s vínem. Celosvětový vývoz vína loni klesl o 9,7 procenta na 94,8 milionu hektolitrů, což byl nejnižší údaj od roku 2009. Hodnota vývozu se pak snížila o 6,7 procenta na 33,8 miliardy eur (822,8 miliardy Kč).
Spotřeba na historickém minimu
Celosvětová spotřeba vína loni klesla o 2,7 procenta na 208 milionů hektolitrů. To byl nejnižší údaj od roku 1957. Od roku 2018 se spotřeba propadla o 14 procent.
Ředitel OIV John Barker řekl agentuře Reuters, že data za rok 2025 ukazují, že odvětví reaguje jak na okamžité dopady americké celní politiky, tak na dlouhodobější změny související s klimatem a spotřebitelskými návyky. Upozornil, že už v roce 2024 se export i spotřeba propadly na nejnižší úrovně za poslední desetiletí - vývoz byl nejnižší od roku 2010 a spotřeba dokonce od roku 1961.
Nižší spotřeba byla loni na devíti z deseti největších světových trhů s vínem. Hlavní podíl na poklesu pak měly Čína, Francie a USA. Ve Spojených státech se spotřeba snížila o 4,3 procenta. Ve Francii, která je největším trhem s vínem v Evropě, spotřeba klesla o 3,2 procenta. V Číně se pak spotřeba vína loni propadla o 13 procent a od roku 2020 dokonce o 61 procent. Růst loni zaznamenaly Portugalsko, Brazílie, Japonsko a část východní a střední Evropy.
Hledání nové cesty
OIV zatím neupřesnila, jaké dopady by mohla mít válka v Íránu na sektor. Očekává ale určitý vliv kvůli dopadům na spotřebitelskou důvěru a přepravu, uvedl Barker. Sektor se snaží přizpůsobovat nižší spotřebě tím, že se více zaměřuje na vinařskou turistiku a udržitelnost a zároveň přichází s produkty s nižším obsahem alkoholu, dodal.
OIV jedná o zavedení celního kódu pro vína s nízkým obsahem alkoholu a nealkoholická vína, aby bylo možné sledovat obchod v této kategorii. Tato vína v současné době podle Barkera představují asi jedno až dvě procenta celosvětové produkce.
Celosvětová produkce vína loni činila 227 milionů hektolitrů. To je méně, než činil odhad OIV v polovině listopadu, který počítal s produkcí 232 milionů hektolitrů. Proti roku 2024, kdy byla produkce nejnižší od roku 1961, se loňská produkce zvýšila o 0,6 procenta.
