Guinness není jen název pro slavné irské pivo, ale ztělesnění národní historie a geniálního marketingu. V dublinském Guinness Storehouse návštěvníci odhalují pozoruhodný příběh značky, jejíž kořeny sahají až do roku 1759. Od nájemní smlouvy na 9 000 let přes unikátní výrobní postupy využívající i český chmel až po barvité reklamní kampaně – objevte fascinující svět, který se skrývá v jedné pintě.
Historie a význam Guinnessu
Guinness patří k nejznámějším irským pivům na světě, málokdo ale tuší, jak pozoruhodný příběh se skrývá za jeho vznikem. V Dublinu se vaří už více než 260 let a z původně malého pivovaru se postupně stala jedna z nejznámějších značek světa i symbol Irska. Její historii přibližuje Guinness Storehouse - jedna z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí v zemi. Na sedmi patrech moderní expozice se návštěvníci seznámí nejen s výrobou slavného stoutu, jehož charakteristická tmavá barva pochází z praženého ječmene, nikoli z přidaného barviva, ale také s příběhem Arthura Guinnesse, vývojem značky a legendárními reklamními kampaněmi, které se zapsaly do dějin světového marketingu. A je zde i česká stopa - při výrobě piva se používá rovněž český chmel.
Hned za vstupem návštěvníka upoutá v podlaze slavná nájemní smlouva, kterou tehdy 34letý Arthur Guinness v roce 1759 podepsal na neuvěřitelných 9000 let. Za malý zanedbaný pivovar u dublinské brány St. James’s Gate měl platit 45 liber ročně. Nikdo netušil, že z něj vznikne jedna z nejslavnějších pivních značek na světě. Na smlouvě je vidět i slavný Guinnessův podpis, který se nyní nachází na téměř všech lahvích piva.
Obří sklenice v srdci pivovaru
Další zajímavost turisté odhalí hned v přízemí při pohledu vzhůru. Nachází se totiž v obrovském otevřeném prostoru, který má tvar sklenice Guinnessu. "Je tak velká, že kdyby byla naplněná pivem, vešlo by se do ní přes 14 milionů pint," říká místní průvodkyně. Jedna irská pinta má přitom 568 mililitrů, tedy o něco více než český půllitr.
Následně se návštěvníci vydají po schodech vzhůru a v jednotlivých patrech virtuálně procházejí celým procesem výroby piva - od ječmene, chmele a vody až po kvašení a stáčení. Člověk tak během prohlídky doslova stoupá uvnitř jednoho obřího Guinnessu.
Interaktivní zážitek pro smysly
Guinness Storehouse není klasické muzeum, ale spíše interaktivní zážitek s vůněmi, zvuky a exponáty, kterých je často možné se dotýkat. Prochází se kolem lánů obilí, ze stropu roste chmel a v další části expozice protéká voda. Ječmen je pro Guinness klíčovou surovinou a velká část pochází z Irska, voda je z oblasti kolem Dublinu, historicky z pohoří Wicklow, chmel se ale v Irsku ve velkém nepěstuje, takže se dováží. "Chmel dovážíme zejména z Británie, z Německa, ale i z České republiky," vysvětluje průvodkyně.
Guinness se od běžných ležáků (například českého piva) liší v několika věcech. Základ je stejný - voda, ječmen, chmel a kvasnice - ale receptura a výroba jsou jiné. Velký rozdíl je zejména v tom, že Guinness je svrchně kvašené pivo. Kvasí se při vyšší teplotě kolem 18 až 22 stupňů a kvašení je rychlejší. Naopak spodně kvašené pivo kvasí při nízké teplotě asi osm až 12 stupňů a po kvašení dlouho zraje v chladu.
Arthur Guinness přitom původně takzvaný stout vůbec nevařil. Když začínal v roce 1759, vyráběl běžná světlá piva typu "ale". Až na konci 18. století se rozhodl soustředit na porter, tehdy nejoblíbenější pivo Londýna. Z porteru se později vyvinul stout porter, zkráceně stout - tedy pivo, které dnes celý svět zná jako Guinness.
Tajemství krémové pěny
Rovněž místo běžného sycení téměř výhradně oxidem uhličitým se používá směs 75 procent dusíku a 25 procent CO2. Vznikají tak velmi jemné bublinky a hustá krémová pěna. "V každé pintě piva se nachází 300 milionů bublinek," zdůrazňuje jeden z exponátů v muzeu.
Další zajímavostí slavného irského piva je, že Guinness není černý, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale velmi tmavě rubínově červený. Lépe je to vidět proti slunci nebo silnému světlu. Specifický je i styl jeho správného načepování, které se totiž dělá nadvakrát. Sklenice se nejprve naplní asi ze tří čtvrtin pod úhlem 45 stupňů, nechá se přibližně dvě minuty "usadit", až se vytvoří typická krémová pěna, a pak se doplní až po okraj. Návštěvníci muzea se mohou správný postup naučit za příplatek v takzvané Guinness Academy.
Legendární reklamy
Velmi oblíbenou částí expozice je patro s reklamami Guinnessu, ty totiž patří mezi jedny z nejslavnějších ve 20. století. Na plakátech často vystupovala zvířata ze zoo - lachtani, klokani nebo pštrosi - která výčepnímu kradou pintu Guinnessu. Vznikaly ve 30. až 50. letech a ilustroval je John Gilroy.
Inzeráty byly často absurdní, humorné a podle mnohých marketérů neprodávaly jen pivo, ale i Irsko a jeho tradice. Ukazovaly rovněž, jak Guinness dává mužům nadlidskou sílu nebo jak je zdraví prospěšný. Známý je například slogan z roku 1929 "Guinness is Good for You" (Guinness vám prospívá). Slavný stout kdysi doporučovali i lékaři, ve 20. století se věřilo, že Guinness pomáhá při rekonvalescenci nebo po operacích. Dokonce se podával i při některých nemocech či dárcům krve.
Prohlídka končí v posledním patře virtuální obří sklenice Guinnessu, kde se nachází takzvaný Gravity bar, který je velkým lákadlem. Díky proskleným stěnám je zde totiž možné ze všech stran obdivovat celý Dublin. Součástí vstupenky je také jedna pinta Guinnessu (nebo nealkoholický nápoj), kterou je možné si tady vypít.
