Integrace ukrajinských žáků v českých školách se postupně zlepšuje. Zatímco bezprostředně po svém příchodu mluvili ve třídách zejména mezi sebou, po jednom celém školním roce se to změnilo. Vyplývá to z výzkumu vědců Národního institutu SYRI.
Situaci významně napomohlo prostředí škol, které většinou zdůrazňovalo nutnost sociální adaptace. Výsledky studie podtrhují klíčovou roli škol při vytváření inkluzivního prostředí, uvedl v pátek v tiskové zprávě Tomáš Lintner ze SYRI a Masarykovy univerzity.
Vědci zkoumali sociální integraci ukrajinských studentů-uprchlíků v prvním školním roce po jejich příchodu. Zaměřili se na dynamiku vztahů ve 12 třídách šesti brněnských středních škol. Pracovali s 266 žáky, z toho Ukrajinců byla asi pětina. "Vrstevnické sítě se během školního roku významně změnily. Etnicky omezené kontakty se celkově znatelně snížily, což odráží větší prolínání mezi českými a ukrajinskými studenty," uvedl Lintner.
Ukrajinští studenti měli v průměru méně kamarádů než jejich čeští vrstevníci, jelikož jich bylo ve třídách méně. "Postupem času se více integrovali. Mezi jednotlivci ale existovaly značné rozdíly. Klíčovým faktorem byla sociokulturní adaptace. Naopak sociálně-ekonomický status, tedy to, z jaké ekonomické skupiny daný student pochází, formování mezietnických vazeb neovlivnilo. Zjištění podtrhují dynamickou povahu vztahů mezi vrstevníky a důležitost podpory sociokulturní adaptace pro podporu integrace uprchlíků," dodal výzkumník.
Výsledky studie podle něj podtrhují klíčovou roli škol při vytváření inkluzivního prostředí, které podporuje mezikulturní porozumění a rozvoj sociálních a jazykových kompetencí. "Programy, které podporují osvojování jazyka a poskytují příležitosti pro smysluplné interakce s vrstevníky, by mohly posílit sociokulturní adaptaci a v důsledku zlepšit integraci. Uprchlíci těsně po svém příchodu neumí místní jazyk. Proto doporučujeme podporovat neverbální aktivity, jako jsou týmové sporty nebo kooperativní projekty, v kterých se snáze budují nové vztahy," dodal Lintner.
