Drony se v českém zemědělství již prosazují jako běžný pracovní nástroj. Pomáhají s monitoringem zdravotního stavu porostů, přesnou aplikací hnojiv a postřiků na těžko přístupných místech a vyhledáváním zvěře před sečí. Firma AgroScan z Třebíčska nabízí zemědělcům komplexní službu od snímkování po zpracování dat. Postupně se ukazuje, že jde o technologii, která šetří čas i finance a současně chrání půdu před erózí. Zároveň otevírá cestu k přesnějšímu a efektivnějšímu hospodaření.
Drony se stávají běžným pomocníkem zemědělců
Drony se stávají čím dál více běžným pomocníkem zemědělců jako traktory či kombajny. Pomáhají s monitoringem stavu porostů, na jehož základě lze mnohem účinněji aplikovat postřiky či hnojiva. Vyhledávají také srnčata na loukách před sečí. A pomáhají i se samotnou aplikací hnojiv či postřiků na hůře dostupných místech, řekl dnes na brněnském veletrhu Agrishow jednatel firmy AgroScan z Hrotovic na Třebíčsku Vítězslav Škoda. Mohly by pomoci i s hraboši.
Škodova firma nabízí zemědělcům kompletní službu od snímkování po zpracování dat, aplikační mapu i samotnou aplikaci hnojiv či postřiků podle ní. "Mnozí zemědělci, často starší, na to buď nemají čas nebo to prostě s aplikací a moderními technologiemi neumí. Někteří mají vlastní dron, ale nemají člověka, který by ho uměl plně využít," řekl Škoda. Zájem však sedláci mají, protože postupně zjistili, že jde o technologii, která jim šetří čas i peníze.
Monitoring porostů z ptačí perspektivy
Monitoring porostu je dnes téměř standardem. Objet všechny pozemky je pro zemědělce časově náročné, ne-li nemožné, navíc se nemusí dostat do všech míst. Dron pole nasnímkuje a z ptačí perspektivy je vidět, v jaké kondici rostliny jsou či kde rostou plevele, které by bylo vhodné zlikvidovat. "Díky snímkům lze poté přesně na místě zjistit, co se děje, a zvolit zásah. Z nasbíraných dat lze vytvořit mapu, podle níž se pak aplikuje postřik v různé intenzitě," řekl Škoda. To samé platí u hnojení.
Zatímco na velké pozemky může zemědělec vyjet s velkou technikou, do sadů, vinic, ale také na místa ve svazích či tam, kde se technika neotočí, může poslat dron. Společnost jej představila na veletrhu. Má 75 kilogramů a je vybavený stolitrovou nádrží.
Nové využití: setí meziplodin a ochrana půdy
Aplikační dron už také někteří zemědělci využívají pro setí meziplodiny například do pšenice před žněmi. Dron semena rozmetá a tak po sklizení pšenice vyklíčí. "Pak může narůst organická hmota, která se zaorá před setím kukuřice," řekl Škoda. Dron tak nahrazuje standardní operace na pozemku, při nichž se vždy ztrácí část vody. Zároveň dron nenarušuje půdu na erozně ohrožených pozemcích, šetří drahou naftu.
Škoda je zároveň zemědělcem a agronomem, takže firmu pro využití dronů a zpracování dat zakládal s kolegy odspodu a všechno, co nabízí, vyzkoušel nejprve v provozu sám. "Musí to být rychlé a jednoduché, aby s tím zemědělci pracovali. Spolupracujeme s vývojáři a aplikace, která slouží zemědělskému managementu, je využitelná pro malé i velké zemědělce. Nyní pracujeme na výzkumném projektu pro sadaře. Jakmile jsme si jisti, že to funguje, předáváme know-how ostatním," řekl Škoda.
Zatím není možné drony využít v boji proti hrabošům, kteří jsou letos opět přemožení a lokálně mohou způsobit značné škody na úrodě. Rodenticidy lze dávat jen ručně do nor. "Kdyby byla výjimka, určitě dokážeme pokládat jed na pozemek šetrněji než rozmetadlem při plošné aplikaci. Dokážeme vyselektovat místa, kam je vhodné dávku dát a dronem ji položit na vytipované místo. Dron si dokáže plně automaticky odměřovat dávky v nádrži a koriguje si rychlost. Jen pilot musí být vždy připravený zasáhnout," řekl Škoda.
