Máme skutečně nedostatek léků a lékařů? Zlepší se to někdy, a měli by lékaři odpracovat 300 hodin měsíčně? Je řešením prevence, a je na ni dostatek financí? Tato témata řešili poslanec za KDU-ČSL Tom Philipp a poslanec za ANO Jiří Mašek v pořadu Téma Týdne na TV Barrandov moderovaném Vladimírem Pinkerem.
Občas se v lékárnách projevuje nedostatek léků, právě tento problém mají zmírnit novely zákona o léčivech ze současného volebního období, vysvětlil Philipp. „Mají zajistit dohled nad tím, že jsou léky distribuovány v dostatečném množství a kvalitě,“ uvedl k principu. „Vytvořila se kategorie méně dostupných léků, u kterých hrozí nedostupnost, ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv teď vidí u distributorů a lékáren množství léků, které jsou v tuto chvíli na trhu,“ dodává Philipp s tím, že právě díky tomu se mohou případné problémy řešit. „Mohou například zakázat vývoz nebo přikázat rovnoměrnou distribuci léků po celém státě tak, aby jedna lékárna neměla konkrétního léku hodně a jiné lékárny byly v nedostatku,“ popsal.
Továrna na penicilin není
Problémy s nedostatkem léků se týkaly vlády současné, minulé, i předminulé. „Ten problém vygradoval až za této vlády, já se musím ohradit. My jsme takové problémy neměli,“ reagoval Mašek. Hnutí ANO volá po lékové soběstačnosti. „Ten systém ale funguje v případě, že léky jsou skutečně někde dostupné. Musíte mít co rozvážet, musíte mít co dodávat,“ dodal Mašek. Uvažovalo se o rozběhnutí výroby léků v Česku například na penicilin. „Nám bylo slibováno, že si poradíme sami, že tady zařídíme výrobu léků, potom to degradovalo na to, že možná budeme dodané léky jenom balit, a nakonec z toho není nic,“ dodal Mašek.
Philipp ale vysvětlil, že tak jednoduché to není. „Výpadky byly, jsou a budou, to není tak, že by to byl problém tohoto volebního období“. Většina léků se dováží ze zahraničí a přemístit výrobu není nic jednoduchého, na čemž se s Maškem nakonec shodli. „V tuto chvíli Evropa jako celek hledá způsob, jak vrátit výrobu zpátky do Evropy. Základní léky musíme být schopni vyrobit sami,“ řekl Philipp. „Ono se to totiž velmi vyplatilo všechno dělat někde v Asii a byli s tím všichni spokojeni. V tom má kolega pravdu,“ řekl Mašek ale podotkl, že zmiňované změny zákonů zatím moc nefungují. Philipp ale dodal, že zákon připravovali ve spolupráci s opozicí. „Protože všichni jsme viděli, že je potřeba v tomto nějak zakročit, v tom jsme se sjednotili.“ Podle něj bude ještě nějakou dobu trvat, než se lékový ústav naučí s novými pravomocemi zacházet.
Není výpadek jako výpadek
Data o výpadků léčiv z posledních let ukazují, že jich spíše přibývá. „Čekal bych, že s odezněním těch nejhorších variant covidu, dojde k poklesu. Ta čísla jsem neznal, samozřejmě s tím mám i jako zástupce opozice problém,“ reagoval Mašek. „Není výpadek jako výpadek. Firmy hlásí i různé výpadky, bylo by potřeba porovnat jejich strukturu. Když lék vypadne na dva až tři týdny, je to nemilé, ale dá se s tím žít. Když vypadne dostupnost základního léku na půl roku, to už je velký problém,“ vysvětlil Philipp s tím, že právě v reakci na problém vládnoucí koalice rychle zareagovala zákonem, který dnes už platí. Firmy tak musí mít zásoby na 1–2 měsíce, a případně nesmí léky reexportovat mimo Českou republiku.
Pozor na nebezpečné léky z internetu
Nedostupnost léku nebo jeho náhražky, může pacienty svést k jejich nákupům na pochybných internetových obchodech v zahraničí. „Na to je potřeba stále upozorňovat a edukovat veřejnost. Toto je způsob, kterým by lidé v žádném případě neměli využívat lék na předpis. Opravdu by měl být vydáván lékárníkem, protože ten zkontroluje šarži, zda se jedná opravdu originální o lék - ve smyslu, že je vyroben řádně, bezpečně a není to nějaký podvrh,“ vysvětlil Philipp. A upozornil na „šmejdy“, kteří tak z lidí vytahují peníze podvodnou činností a podstrkují pacientům neschválené léky nebo substance, které jim mohou uškodit.
Nedostatek lékařů je relativní
Nedostatky v dostupnosti lékařů způsobuje částečně jejich nerovnoměrné rozvržení v regionech, a také jejich nedostatek nebo stárnutí, to se má ale zlepšit. „Musím pochválit minulou vládu, která navazovala na tu vládu předtím, ve které jsem seděl, a kde jsme začali s projektem navyšování počtu mediků,“ řekl Philipp. Lékaři studují dlouho, projevovat se to začíná až nyní. „Letos bude vycházet první ročník, kde bude zhruba o 200 lékařů víc. Ten nedostatek se začne každým rokem doplňovat. My je tu musíme udržet, nesmí nám odejít do zahraničí,“ dodal s tím, že je třeba se soustředit i na zdravotní sestry. „V budoucnu by jich mohlo být málo. Současná vláda s tím začala, a doufám, že příští vláda po volbách v tom bude pokračovat,“ řekl Philipp. Podle Maška se počet lékařů odcházejících pracovat do zahraničí snížil. „Přestávají utíkat, to procento se snížilo asi na polovinu,“ řekl Mašek s tím, že za jejich vlády zvýšili počet studentů lékařských fakult asi o 10 %. „Pokračuje se v tom, ale má to dlouhý doběh, je to šest let studia a dalších pět let postgraduální výuky, než je lékař atestován,“ dodal.
Přesčasy, nutnost nebo přežitek?
Podle Maška jsou dnešní lékaři jiní, což ovlivňuje i jejich aktivní počty. „Já pamatuji doby, a věřím, že kolega Philipp také, kdy jsem sloužil v záchranné službě třeba dvojnásobnou pracovní dobu. Proti zákoníku práce, proti všemu. Nicméně jsme to museli dělat, abychom vše pokryli a také si vydělali,“ řekl Mašek. Podle něj už dnešní mladí lékaři na toto nepřistupují. „Když navazují první pracovní poměr, tak už se snaží podmiňovat, že přesčasovou práci nechtějí, dokonce si snižují plné úvazky. A to je možná důvod toho, že nám lékaři chybí. Absolutní počty lékařů jsou podobné nebo vyšší, než byly v minulosti, ale ochota pracovat více přesčas se snižuje,“ dodal.
Philipp se s tímto postojem neztotožnil. „Před zákoníkem práce bychom si měli být všichni rovni, nemůžu s souhlasit s tím, že by to patřilo k profesi lékaře. Musíme to nastavit tak, aby lékaři mohli pracovat stejně jako všechny ostatní obory, to znamená osmihodinová pracovní doba plus zákonem dané množství přesčasů,“ řekl. Lékaři by měli být na službu vyspaní a odpočatí. „Neměli bychom od nich očekávat, že místo běžných 160 hodin za měsíc budou mít 300 hodin, to si myslím, že opravdu nepatří k té profesi,“ dodal.
Ukrajují se peníze na prevenci
Spotřebu ve zdravotnictví by mohla snížit prevence. „V tom budeme určitě pokračovat, na tom je jasná shoda. Prevence je však drahá, v současnosti na ni jdou zhruba tři procenta objemu financí na zdravotnictví,“ řekl Mašek s tím, že na ni ubírají peníze armáda nebo Green Deal. „To je veliký problém a pro budoucí vládu bude velmi těžké to vyvážit,“ řekl Mašek. Peníze budou chybět navázal na něj Philipp, řešení vidí v úsporách. „Musí být tlak na změnu struktury lůžkových zařízení, protože ty jsou velmi drahé. A je tu otázka elektronizace, využití umělé inteligence, nebo předání některých kompetencí z lékařů na sestry a jiné pracovníky, aby nedělali práci za sekretariát,“ dodal Philipp.
