Dirigent Bohumil Kulínský potkal minulé úterý na chodbě královéhradeckého soudu ženu, s níž se naposledy viděl před více než deseti lety. Podle obžaloby s ní měl mít pohlavní styk, když jí bylo dvanáct a půl. Poškozená Karolína Ch. je zároveň jednou z korunních svědkyň. V soudní síni vypovídala s vyloučením veřejnosti. Svůj příběh se rozhodla vyprávět TÝDNU.
Do kavárny v centru Prahy přichází štíhlá a opálená mladá žena v bílém tílku. Je jí sedmadvacet, má světle hnědé oči a o odstín tmavší rozpuštěné vlasy. Omlouvá se za zpoždění a je trochu nervózní. Ruce se jí mírně chvějí. „Když jsem viděla články v novinách, kde ze mě udělali hysterickou a žárlivou narkomanku, kývla jsem na vaši nabídku. Chci, aby ostatní holky neztratily odvahu a šly svědčit,“ říká Karolína, která se živí zpíváním.
Zpěvu a hře na flétnu se věnovala odmalička. Když se její rodiče dověděli, že sbor Bambini di Praga pořádá konkurs, přihlásili ji a ona postoupila. Bylo jí necelých deset let. Skupinu, do níž chodila, vedla Blanka Kulínská, dirigentova matka. „Občas se na nás přišel podívat Bohumil. To bylo velký vzrůšo. Všichni toužili dostat se do A sboru, který vedl zejména on,“ vzpomíná Karolína, které se to poštěstilo a zanedlouho jela na první soustředění do Pece pod Sněžkou. „Do sauny nejdřív chodila prťata a já mohla jít se staršíma holkama, což mně dost imponovalo. Večer chodil Bohumil po pokojích, sedal si na postel, povídal si námi a pod peřinou nás hladil na břiše a mezi nohama, což mě začalo postupně vzrušovat. Dělaly jsme, že to nevidíme. Když jsem se pak ptala starších holek, říkaly, že je to běžné a že jeho táta dělal to samé.“
Zamilovaná
Soubor jezdil na zájezdy po Evropě, Spojených arabských emirátech či Japonsku. Turné trvala i několik týdnů. Zkoušky byly podle Karolíny třikrát týdně a v létě se jezdilo na čtrnáctidenní soustředění. Na všech těchto akcích měl dívky na starosti Kulínský a jeho matka Blanka.
„V autobuse sedávala vedle Bohumila jeho tehdejší milenka. Někdy si vedle sebe posadil i jiné dívky a po našem intimním styku si tam začal zvát i mě. Když se mě dotýkal a hladil, bylo mi to moc příjemné, akorát mi začalo vadit, když vedle něj seděla jiná,“ vrací se mladá žena do časů, kdy poprvé pocítila žárlivost. V době, kdy jí bylo dvanáct a půl, jela na další soustředění. Vzpomíná si, že ona a asi šest dalších dívek mělo být u Kulínského na pokoji, kde jim připravil salát. Zůstala tam podle svých slov nakonec sama, aby umyla nádobí.
„Pak jsem skutečně řekla tu větu: Pane profesore, udělejte mi to.“ Od staršího bratra už věděla, co pohlavní styk obnáší. Informace s ním vyměnila za velkou samolepku z Izraele. „Bohumil mě vzrušoval, ale věděla jsem, že dělám něco zakázaného. Šíleně jsem ho milovala a chtěla s ním být.“ Karolína musela popisovat detaily svého prvního sexuálního styku už několikrát. Nejprve na policii, pak před soudními znalci a nakonec v soudní síni. Nyní se napila kávy, nadechla a po chvilce řekla: „Posadil si mě na klín a řekl mi, že jsem moc mladá a že by z toho mohl mít problém. Slíbila jsem mu, že to nikomu neřeknu. Pak do mě začal strkat prsty a nakonec mě nechal, abych si na něj sedla a korigovala si to sama. Bolelo to, ale když jsem od něho odcházela, byla jsem jako v ajfru.“
Dva světy
Zkoušky, koncerty, nahrávání a zájezdy do ciziny se staly Karolíninou hlavní životní náplní. „Sborem jsem žila,“ říká dnes. Její matka Elena si vzpomíná, že když v minulosti soubor dirigovala Blanka Kulínská, dívky se tvářily trochu nezaujatě, ale jakmile se před nimi objevil sbormistr Kulínský, vypnuly se, zavlnily a oči jim jiskřily.
„Je to velmi inteligentní člověk s velkým nadáním. Měl obrovské charisma. Když mi sáhl na břicho nebo na prsa, vzbuzoval ve mně strašnej chtíč. Měly jsme z něj respekt a trochu se ho bály, protože uměl urážet a křičet. Zároveň jsme ho strašně obdivovaly a mnohé z nás ho milovaly,“ líčí povahu Kulínského Karolína.
Vztah se sbormistrem podle jejích slov pokračoval. Na zájezdech a soustředěních ho měla v noci navštěvovat na pokoji. Při styku si Kulínský podle ní „dával pozor“, takže neotěhotněla. Přesto však jednou vyhledala pomoc u kamarádky, protože se bála, že je v jiném stavu. „Zdůrazňoval mi, že musím rozlišovat dva světy. Ten, který je ve sboru, a druhý, který je mezi námi. Asi si mě tak chtěl pojistit, abych nežárlila.“
Žárlivosti se však neubránila. Zvláště když cítila, že se Kulínský podle jejích slov intimně stýkal nejenom s ní. Navíc v té době chodil se svou první manželkou Margitou. „Žralo mě, když se věnoval ostatním, ale říkal mi, že tady není jen pro mě.“
Když bylo Karolíně okolo šestnácti let, Bambini jely do Japonska. Už předtím se prý stávalo, že si jí na zájezdech stěžovaly mladší dívky. Tvrdily, že u nich byl v noci pan profesor a osahával je. „Jednou po jeho návštěvě ke mně přišla malá holka, plakala a chtěla u mě zůstat přes noc.“ Karolína podle svých slov požádala Kulínského, aby s tím přestal.
„Řekl mi, ať se s tím smířím, nebo odejdu. Bylo to pro mě strašně těžké. Asi sedmnáct dní po návratu z Japonska jsem sbor opustila. Věděla jsem, že tomu nezabráním. Spousta holek ho taky milovala, postavila by se za něj a ty mladší se bály.“
Divoká léta
Po odchodu ze sboru se Karolíně ještě víc zhoršil prospěch ve škole. Potkala o deset let staršího hocha, do něhož se zamilovala. Rodičům se ale moc nelíbil, tak kvůli němu utekla z domova. Přítel však bral pervitin a Karolína začala taky. „Myslela jsem, že když to zkusím, líp ho pochopím a pomůžu mu z toho ven. Samozřejmě jsem nepochopila vůbec nic,“ vrací se do pubertálních let. Tehdejšímu příteli o svém vztahu s Kulínským řekla. Kromě něho to věděla ještě kamarádka a její matka. Ta prý chtěla za sbormistrem jít, ale Karolína ji uprosila, aby to nedělala.
Postupně se to dověděli rodiče. Cítili se bezmocni a vyčítali si, že si ničeho nevšimli. „Manžel si to s ním chtěl jít vyřídit, ale pak jsme si uvědomili, že kdybychom se postavili proti slavnému sboru a uznávanému dirigentovi, neměli bychom šanci,“ říká Karolínina matka Elena.
Vztah se starším přítelem se začal hroutit, také komunikace s rodiči se zhoršila. Ve škole hrozily reparáty. Karolína vyhledala psychiatra Petra Pötheho v Psychiatrické léčebně Bohnice. I jemu řekla o vztahu s Kulínským, ale styděla se přiznat, že to byla ona, kdo si tehdy o pohlavní styk řekl. „Panu doktorovi jsem pověděla, že mě Bohumil znásilnil.“ Právě tento fakt nahrál Tomáši Sokolovi, který v soudní síni zmiňoval také Karolíniny zkušenosti s drogami a utěk z domova. Jako obhájce zkoušel vše, co by mohlo svědkyni obžaloby znevěrohodnit.
Korunní svědkyně
Minulé úterý svědčila Karolína u soudu poprvé v životě. Proč se vlastně rozhodla vypovídat proti někomu, koho milovala? „Je to pro mě hrozně těžké. Nechci se mstít a necítím se zneužitá. Řekla jsem si o to Bohumilovi sama, ale jde mi o ty holky, které to nechtěly. Já měla tu výhodu, že jsem ho milovala.“
Na policii Karolíně podle jejích slov slíbili, že detaily vztahu s Kulínským už nebude muset znovu opakovat. Soudkyni Annu Bímovou požádala o vyloučení vyřejnosti. „Musela jsem ale všechno znovu popisovat. Taky mi nikdo neřekl, že na mě bude čekat horda fotografů a novináři mě budou hledat před domem rodičů, kde bydlí mladší brácha, který o ničem nevěděl,“ říká Karolína a dodává, že ochrana svědků a poškozených je naprosto nedostatečná. Odhodlaně ale vzkazuje ostatním osmačtyřiceti dívkám, které mají v budoucích měsících svědčit: „Nebojte se a nenechte se odradit.“
Foto: Petra Mášová, Karel Šanda
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:
