Výstava v teplickém muzeu zavede návštěvníky alespoň zprostředkovaně do 300 let staré klášterní knihovny, která se nachází v Oseku. Bibliotéka není přístupná pro veřejnost, neboť slouží jako muzejní depozitář. Výstava ke kulatému výročí přiblíží ve třech vybraných okruzích pohnutý osud jedinečného knižního souboru. Kromě toho budou mít lidé možnost spatřit některé vzácné knihy z 15. až 19. století z někdejších sbírek oseckých cisterciáků. ČTK o tom dnes informoval kurátor klášterní knihovny Jiří Wolf. Výstava bude přístupná od pátku.
"Tam se dochoval i původní interiér. Dokonce tam jsou i některé okenní tabulky, které zřejmě budou barokní. Jsou tam původní dlaždice," uvedl k podobě klášterní knihovny historik. V prostorách jsou sochy čtyř svatých, kteří byli zároveň učiteli katolické církve. "My jsme se snažili na výstavě evokovat ten prostor a ukázat i ty postavy," řekl Wolf s tím, že v nové muzejní expozici jsou i ukázky vydání děl čtveřice učitelů.
Autoři se snažili dostat na výstavu z bibliotéky to nejzajímavější, například prvotisky či různé edice. Nechybí ani barokní kartuše, na kterých jsou názvy jednotlivých oddílů knihovny. Další okruh představuje drobné tisky, které jsou často unikátní tím, že se dochovali jen v jednom výtisku. "Je to jako v dnešní době, když někdo dostane reklamní leták a jen se na něj podívá a vyhodí ho. Ono se to často dělalo i s těmi drobnými tisky," přiblížil osud malých děl kurátor.
Mezi pomyslnými regály knihovny se ukrývají také díla, která mají za cíl návštěvníky erudovat o vlivech na osecké cisterciáky. Nebyla to Francie, odkud pocházeli, ani němčina, kterou často hovořili, uvedl historik. Mezi výtisky se objevily ve velké míře knihy z Pyrenejského poloostrova.
Španělské svazky pořídil mnich, o němž si nejprve historici mysleli, že zemi osobně navštívil. Nakonec se však ukázalo, že knihy pocházejí z knihovny hraběte Františka z Pöttingu a Persingu, který byl na čas vyslancem v Madridu. Následně se dostali do rukou mnicha, jež je uložil v klášterní bibliotéce v Oseku. Podle Wolfa ale ani tak není jasné, proč bylo knih tak velké množství. Jde tak o jednu z otázek, která by mohla být do budoucna podrobena dalšímu bádání.
Výročí si v Teplicích připomínají celý rok. Uskutečnil se cyklus přednášek o dějinách klášterních knihoven a konference. Vyšla také publikace zaměřená na rukopisy z oseckého kláštera, kterou si zájemci mohou v muzeu zakoupit. K výročí vzniká také film, jež by měly oči diváků spatřit příští rok.
Knihovnu nechal vybudovat osecký opat Benedikt Littwerig. V prostorách se dochoval soubor více než tří set rukopisů ze 17. až 20. století, několik desítek prvotisků a tisíce starých tisků ze 16. až 18. století.
