Husinec si o uplynulém víkendu připomněl 611. výročí upálení Mistra Jana Husa. Oslavy v rodišti slavného reformátora nabídly pestrý program, který zahrnoval ekumenickou bohoslužbu, historické vojenské ležení i sousedská setkání. Vrcholem sezony, která láká stovky návštěvníků, byla reflexe Husova odkazu i otázka, co pro nás dnes znamená pravda, za níž byl Hus ochoten položit i svůj vlastní život.
Odkaz církevního reformátora Jana Husa dnes v Husinci připomněla ekumenická bohoslužba. Zúčastnilo se jí 90 lidí. Další stovky návštěvníků zavítaly do Husova rodného domu. Při dvoudenních oslavách uctili výročí Husova upálení před 611 lety. Dnes to řekl Petr Číško z Centra Mistra Jana Husa.
"V památníku je plno. Je tam spousta návštěvníků, což je jako každý rok, protože 6. července máme vrchol sezony," uvedl Číško. Bohoslužbu vedl Vojtech Pekárik z Církve československé husitské. Na úvod zazněla píseň Ó, svatý Bože, slyš naše hlasy.
Duchovní rozměr slavností doplňuje kulturní program města. V zahradě Centra Mistra Jana Husa rozbilo tábor historické vojenské ležení s ukázkami šermu a hrami pro děti. V neděli se konaly lampionový průvod a sousedská posezení za doprovodu koncertů. V areálu Slavoje čekal na návštěvníky jarmark s pouťovými atrakcemi a sportovní turnaje. Letos také po městě stály tabule s otázkami, za jakou pravdou by lidé dokázali stát nebo co pro ně znamená pravda. Lidé tam mohli nalepit své odpovědi.
Husův rodný dům spravuje Církev československá husitská. Tradice Husových oslav v jeho rodišti se odvíjí od roku 1869. První připomínky se nesly ve znamení 500 let od Husova narození. Konaly se i za první republiky. Komunistický režim udělal ze vzpomínky Okresní mírové slavnosti. K původní myšlence, připomínání odkazu Jana Husa, se městečko vrátilo v roce 1990. V minulosti se oslav zúčastnili i prezidenti Václav Havel nebo Václav Klaus.
Hus katolickou církev kritizoval za odvrácení od jejích prvotních ideálů, odmítal její institucionalizaci, poukazoval na kněží žijící v hříchu či na kupčení s odpustky. Církev ho označila za kacíře a na kostnickém koncilu 6. července 1415 byl upálen. Kromě snah o reformu církve i společnosti je Husovi připisováno autorství traktátu O českém pravopise, který odstranil z češtiny spřežky a zavedl diakritická znaménka.
