Spojené státy potřebují Grónsko, prohlásil v neděli americký prezident Donald Trump v rozhovoru s časopisem The Atlantic. Grónsko je autonomní součástí Dánska, které je stejně jako USA členem NATO. Proti výrokům se vzápětí ohradila dánská premiérka Mette Frederiksenová, podle níž musí Trump s hrozbami anexí přestat.
Trump svůj zájem o získání tohoto ostrova dává najevo dlouhodobě, proti čemuž se Dánsko opakovaně ohrazuje. Téma se nyní znovu objevilo po americkém útoku ve Venezuele, při němž americké speciální síly zajaly a do USA převezly tamního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.
"Grónsko potřebujeme, rozhodně," řekl Trump magazínu a dánský ostrov popsal jako obklopený ruskými a čínskými loděmi.
Podle Fredriksenové jsou taková vyjádření nesmyslná. "USA nemají právo anektovat žádnou ze tří částí Dánského království," uvedla podle agentury Reuters. Třetí částí Dánska jsou Faerské ostrovy.
Už v sobotu, tedy v den americké intervence ve Venezuele, konzervativní influencerka Katie Millerová, která v letech 2017 až 2019 pracovala na několika pozicích pro první Trumpovu administrativu, zveřejnila na síti X obrázek mapy Grónska v barvách americké vlajky s komentářem "Brzy".
Krátce poté se proti podobným projevům na stejné síti ohradil dánský velvyslanec v USA Jesper Møller Sørensen. "Jsme blízcí spojenci a jako takoví bychom měli i nadále spolupracovat. Bezpečnost USA je také bezpečností Grónska a Dánska. Grónsko je již součástí NATO," uvedl diplomat.
Dánsko a USA podle velvyslance spolupracují na zajištění bezpečnosti v Arktidě. Dále připomněl, že Dánsko v roce 2025 za tímto účelem vyčlenilo 13,7 miliardy USD. "Protože naši společnou bezpečnost bereme vážně. A ano, očekáváme plné respektování územní celistvosti Dánského království," dodal.
Trump své plány na získání Grónska, při nichž dříve nevylučoval ani nasazení vojenské síly, již dříve zdůvodňoval národní bezpečností USA. Ostrov o rozloze 2,17 milionu kilometrů čtverečních má strategický význam a zároveň disponuje velkým nerostným bohatstvím.
Ostrov obývaný zhruba 56.000 lidmi býval do 50. let 20. století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.
