Osm ukrajinských médií dnes i přes soudní zákaz současně zveřejnilo zprávu o novinářském vyšetřování okolností, za jakých bratr ředitele Státního úřadu pro vyšetřování (DBR) získal 143 nemovitostí za nižší než tržní ceny od developera, kterého později DBR vyšetřoval, uvedl dnes server Ukrajinska pravda. Ten investigativní zprávu zveřejnil pod titulkem "Byty za cenu smartphonu".
Novináři pokládají soudní zákaz za "do očí bijící projev cenzury", potlačování svobody slova i důkaz potřebnosti reformy DBR a nezávislého výběru vedoucích úřadu, jak požaduje i Evropská unie, uvedla média, která zprávu zveřejnila.
Starší bratr ředitele DBR Oleksije Suchačova Oleksandr se podle výpisu z katastru nemovitostí stal v roce 2018 vlastníkem 40 procent objektů v rezidenčním komplexu v Charkově. Tržní cena za metr čtvereční podle developera v průměru dosahovala téměř 800 dolarů (více než 21.000 Kč). Suchačov ale za pořízení neutratil miliony, ale koupil tři desítky bytů tak levně, že se to dá srovnat s cenou chytrého telefonu. Cena za jeden byt se pohybovala od 24.600 do 48.900 hřiven, tedy podle tehdejšího kurzu stál každý byt od 932 do 1856 dolarů. Dohromady za 30 bytů zaplatil něco málo přes milion hřiven (v té době 39.300 dolarů, v dnešním kurzu asi 831.000 korun). O dva dny později Oleksandr Suchačev zopakoval svůj úspěch a koupil dalších 28 bytů za necelých 33.000 dolarů, praví se ve zprávě, kterou zveřejnil server televize Suspilne.
Lacino Suchačov podle zprávy koupil také 11 bytů od podnikatele Jehora Maslennikova. Právě jeho vyšetřovala policie a později DBR, ale vyšetřování skončilo bez vznesení obvinění - aby bylo znovu obnoveno, jakmile se o případ začali zajímat novináři, dodal portál.
DBR na žádost novinářů odpověděl, že ani vyšetřovatelé, ani jejich ředitel nemají "informace o skutečnostech týkajících účasti Oleksandra Suchačova na jakékoli hospodářské činnosti, ani o nabytí jakýchkoli nemovitostí".
Suchačov v současnosti již nevlastní uvedených 143 bytů a kanceláří, poznamenal portál Suspilne.
Zhruba před rokem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon, jenž omezil nezávislost dvou klíčových protikorupčních ukrajinských úřadů, což vyvolalo znepokojení u spojenců Kyjeva a v ukrajinských městech dosud největší protivládní protesty od ruské invaze. Evropská unie pohrozila omezením finanční pomoci.
Následně ukrajinský parlament schválil nový zákon obnovující nezávislost Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratury (SAP), které podle předchozí novely měly být podřízeny generálnímu prokurátorovi, jmenovanému prezidentem. Na podzim téhož roku na Ukrajině vypukl korupční skandál okolo provizí požadovaných za dodávky státní energetické společnost Enerhoatom. Vyšetřování, vedené NABU a SAP, vedlo k pádu dvou ministrů i tehdejšího šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka, pokládaného za nejbližšího spolupracovníka Zelenského. Sám prezident není předmětem žádného vyšetřování, uvedl letos v květnu šéf NABU.
