V Brně dnes asi 500 lidí protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), její šéf a předseda Sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je "nebetyčná ostuda". Počet protestujících odhadl tajemník městské části Brno-střed Petr Štika. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května.
Protestující lidé zaplnili prostor na Moravském náměstí kolem sochy Jošta Lucemburského, na úvod zazpívali českou hymnu. Okamura ve svém projevu sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) označil za sjezd nacistických pohrobků. "Je pro nás naprosto nepřijatelné, aby se sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu konal v České republice," uvedl. Vyzval k placení válečných reparací.
Mezi protestujícími byli především starší lidé. K vidění byly české vlajky, také transparenty s nápisy jako: "Stop sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu!", "Smíření, jo? Tak se smiřte s výsledkem 2. světové války", nebo "Jen zůstane-li naše pohraničí české, zůstane českou i celá naše vlast." Lidé podepisovali proti sjezdu také petici. Podle vyjádření řečníků se ozýval buď pískot, nebo naopak potlesk. Vystoupili například poslanec za SPD Miroslav Ševčík či poslankyně Lucie Šafránková (SPD).
Řečníci hovořili například o svornosti a obraně národa, o sjezdu jako o neslýchané věci a o tom, že sjezdu umetají cestu volení zástupci. Jde podle nich o urážku památky předků, hovořili o přepisování dějin. Akce trvala přes hodinu.
Sjezd pořádá Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL), které zastupuje zájmy Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce a jejich potomků. V Brně se od 22. do 25. května uskuteční 76. ročník, bude to poprvé v Česku. Sudetské Němce do Brna pozvali zástupci festivalu Meeting Brno, což je spolek na podporu kulturní činnosti. Iniciativa organizuje na jižní Moravě mimo jiné takzvaný Pochod smíření, který připomíná poválečný odsun německých obyvatel Brna.
Sjezdem se v pondělí zabývalo i jihomoravské zastupitelstvo, opoziční zastupitelé za Stačilo! nebo SPD neuspěli s návrhem, aby se Jihomoravský kraj od sjezdu distancoval. Žádali, aby se tím krajské zastupitelstvo zabývalo, ale jejich návrh nebyl schválen. Na zasedání dorazilo asi 20 odpůrců sjezdu. V půlce dubna se téma sjezdu dostalo i na program brněnského zastupitelstva. I tehdy proti němu protestovaly v jednací síni desítky lidí. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) sjezd sudetských Němců podpořila. Brněnští zastupitelé sice neschválili usnesení o podpoře sjezdu, ale ani návrh na zrušení akce. Pouze vzali na vědomí informaci o jejím konání. Usnesli se však na tom, že vítají snahy o usmíření. Konání sjezdu tehdy na jednání brněnského zastupitelstva podpořil brněnský rodák a dramatik Milan Uhde, přestože sám zažil nacistickou okupaci a část jeho rodiny zahynula v koncentračních táborech. Odpůrci akce ho kvůli tomu označili za vlastizrádce.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci proces označují za vyhnání. Podle česko-německé komise historiků tehdy přišlo o život 15.000 až 30.000 lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa.
