Děti do deseti let by se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) neměly léčit s obezitou pomocí léků ani operací. WHO ve svých prvních pokynech k dětské obezitě doporučuje především úpravu jídelníčku, více pohybu a změnu životního stylu. Léky připouští až u dospívajících, pokud tato opatření nezaberou.
Léky a operace nejsou vhodnou léčbou obezity pro děti do deseti let, uvedla Světová zdravotnická organizace (WHO). Podle agentury AFP je to poprvé, kdy tato agentura OSN vydala členským státům pokyny ohledně toho, jak by si měly poradit s prudkým nárůstem obezity u dětí a dospívajících. Zdravotníci by ho měli řešit pomocí dobře sestaveného jídelníčku, fyzické aktivity a změny životního stylu.
"WHO nedoporučuje pro děti ve věku 0 až 9 let farmakologickou léčbu, bariatrické operace nebo pomůcky pro hubnutí," uvádí se v pokynech zdravotnické organizace. Při bariatrické operaci lékaři zmenšují objem žaludku nebo mění trávicí trakt obézních pacientů.
Pro věkovou kategorii dospívajících mezi deseti a 19 lety WHO doporučuje léčbu obezity s pomocí schválených medikamentů jen v případě, kdy všestranná úprava životního stylu, provedená pod dohledem odborníků, nepřinesla kýžené výsledky. "O bariatrické operaci lze za přísných podmínek uvažovat u dospívajících trpících závažnou obezitou," uvedla WHO. Jde například o pacienty se závažnou obezitou s komplikacemi, jako je cukrovka druhého typu nebo vysoký krevní tlak, u kterých změna jídelníčku a životního stylu nezabrala.
AFP podotýká, že doporučení týkající se dětí a teenagerů se silně liší od pokynů WHO pro léčbu obezity u dospělých. Organizace je vydala loni v prosinci v souvislosti se stále větším rozšířením a popularitou nové generace léků potlačujících chuť k jídlu známých jako agonisté GLP-1. Jde o léky známé pod názvy Ozempic nebo Mounjaro. Doporučila je pro dlouhodobou léčbu obezity s výjimkou těhotných žen. Upozornila ale tehdy, že stále není dostatek dat například ohledně efektivity a bezpečnosti těchto přípravků v dlouhém časovém horizontu. Připomněla také, že tyto léky jsou velmi drahé.
Podle statistik WHO trpělo v roce 2024 obezitou na celém světě asi 70 milionů dětí ve věku od pěti do devíti let a 100 milionů dospívajících mezi deseti a 19 lety. Podíl obézních dětí a mladistvých mezi pěti a 19 lety od roku 1990 do roku 2024 vzrostl ze dvou na osm procent.
Vedoucí oddělení WHO pro výživu a bezpečnost potravin Luz María De Regilová řekla, že problém dětské obezity se týká všech částí světa. Případů přibývá v nízkopříjmových a středněpříjmových zemích, kdežto některé bohaté země začínají narůst počtu případů zastavovat. Snížit ho ale podle ní nedokázaly.
"Základem léčby obezity u dětí a dospívajících nejsou léky nebo operace, ale dostupná komplexní podpora, která s sebou nese zdravou stravu, fyzickou aktivitu a udržitelnou změnu chování," uvedla De Regilová.
WHO zdůrazňuje, že kromě obezity by se státy měly zaměřit na psychické zdraví dětí a teenagerů, protože úzkosti, deprese a nízké sebevědomí mohou přispívat k tomu, že nebudou jíst zdravě, nebudou se dostatečně hýbat a budou se vyhýbat sociálním kontaktům.
V Česku je oproti roku 1991 obézních dětí čtyřnásobek, v roce 2024 jich bylo 12 procent. Odborníci čekají, že v roce 2050 bude mít nadváhu či trpět obezitou polovina dětí. Ministerstvo zdravotnictví uvažuje o tom, že dospívajícím mezi 12 a 18 roky by léky ze skupiny agonistů GLP-1 mohly hradit zdravotní pojišťovny. Šlo by zřejmě o pacienty s kombinací váhy nad 60 kilogramů a BMI vyššího, než má 97 procent jejich vrstevníků. Tyto medikamenty by sloužily jako doplňková léčba k dietě se sníženým obsahem kalorií a zvýšené fyzické aktivitě. Parametr BMI porovnává váhu vůči výšce, hodnota nad 30 je považovaná za obezitu, závažná začíná na hodnotě 40.
