V Chorvatsku poprvé po téměř dvou desetiletích nastoupili branci do kasáren. Stalo se tak poté, co země loni obnovila povinnou vojenskou službu, informovala dnes agentura AFP.
Chorvatsko zrušilo povinnou vojenskou službu v roce 2008, rok před vstupem do NATO. Od roku 2020, a zejména po začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, však země zvažovala obnovení základního vojenského výcviku. Poslanci nakonec jeho návrat schválili loni v říjnu.
Do tří výcvikových center dnes dorazilo přibližně 800 rekrutů, aby absolvovali dvouměsíční výcvik. Většina jsou dobrovolníci a je mezi nimi i 82 žen, které jsou podle zákona povinny službu absolvovat.
Ministr obrany Ivan Anušić minulý týden ocenil reakci veřejnosti a obnovení branné povinnosti označil za "velký a důležitý projekt pro bezpečnost Chorvatska". "Mladí lidé pochopili význam základního vojenského výcviku," uvedl.
Branci nebudou cvičeni pro nasazení v boji, ale naučí se přežití, sebeobraně a ovládání dronů, řekl Anušić novinářům. Po dokončení výcviku se stanou součástí záloh chorvatské armády a získají přednost při ucházení se o práci ve státní správě.
Obnovení povinné vojenské služby má Chorvatsko vyjít na 25 milionů eur (610 milionů Kč) ročně. Branci budou dostávat plat 1100 eur (26.900 Kč) měsíčně.
Úřady plánují postupně rozšířit roční odvody až na přibližně 19.000 lidí, kteří dosáhnou 19 let.
Země Evropské unie v posledních letech výrazně zvýšily výdaje na obranu. Podle Evropské obranné agentury (EDA) dosáhly v roce 2025 rekordních 381 miliard eur (9,3 bilionu Kč).
Rozpočet chorvatské armády je mírně nad cílem NATO ve výši dvou procent hrubého domácího produktu. Záhřeb plánuje zvýšit výdaje na obranu na tři procenta HDP do roku 2030.
Chorvatsko je první zemí vzešlou z bývalé Jugoslávie, která znovu zavedla povinnou vojenskou službu. Sousední Srbsko, které zrušilo brannou povinnost v roce 2011, ji také plánuje obnovit. Má trvat 75 dní a mohla by začít buď v prosinci, nebo v březnu příštího roku, uvedl prezident Aleksandar Vučić.
