V Kostelní Lhotě na Nymbursku otevřeli téměř stometrovou písečnou dunu. Roste na ní kriticky ohrožená kostřava písečná a další rostliny typické pro mizející písčiny Polabí.
V Kostelní Lhotě na Nymbursku otevřeli umělou písečnou dunu, na které rostou desítky kriticky ohrožených kostřav písečných a zhruba deset dalších druhů rostlin typických pro místní písčiny. Duna o rozloze necelých 100 metrů čtverečních vznikla zhruba ze 100 tun speciální písčité zeminy. Hlavním účelem je ukázat prostředí písčin, které z české krajiny mizí. Dnes to sdělil odborný garant projektu Vlastík Rybka z Botanické zahrady Praha.
"Duna v Kostelní Lhotě ukazuje lidem, jak vypadá přirozené prostředí písčin a jaké jsou typické rostliny, které v nich rostou. Ještě důležitější ale je, že díky získaným prostředkům můžeme pro kostřavu a další ohrožené druhy systematicky vyhledávat vhodná místa ve volné přírodě a znovu je tam vysazovat a vracet," uvedl Rybka.
Kostřavy vysazené na duně pocházejí z lokalit přímo v katastru Kostelní Lhoty. Jsou mezi nimi dospělé rostliny i semenáčky a podle Rybky se jim daří dobře. Botanici očekávají jejich další přirozené šíření ze semen. Hlavní role duny je podle Rybky vzdělávací a ukázková. Má připomenout podobu krajiny Polabí v době, kdy v ní byly otevřené písčiny běžnější. Botanici nevylučují využití semen z duny k posílení populací kostřavy v okolí.
Kostřava písečná je podle Červeného seznamu květeny ČR kriticky ohroženým druhem, zákonem však chráněná není. Roste především na písčinách v Polabí. Botanická zahrada Praha nyní mapuje její výskyt a podle Rybky eviduje přibližně 35 lokalit, z nichž velkých a perspektivních je zhruba polovina. Některé podle něj zanikají nebo se zmenšují.
Botanická zahrada začala v roce 2024 mapovat výskyt kostřavy a sbírat její semena. O rok později ji vysazovala v okolí Kostelní Lhoty. Při péči o přirozená stanoviště botanici odstraňují například opadané jehličí a listí, mech nebo agresivní druhy rostlin. Pro případné dosévání mají zásobu semen v semenné bance. Podle Rybky se z každého tisíce vysetých semen kostřavy ujme jen několik rostlin.
O dunu se budou starat odborníci Botanické zahrady Praha společně s místními obyvateli a žáky základní školy. Plochu je nutné pravidelně udržovat, aby nezarostla. "Chceme, aby duna nebyla jen místem, kam se lidé přijdou podívat na vzácné rostliny. Máme zájem, aby se do její péče zapojili také místní. Děti si tak mohou na konkrétním místě vyzkoušet, jak se o přírodu pečuje a proč má smysl chránit i rostliny, kterých si člověk při běžné procházce možná ani nevšimne," uvedl starosta Kostelní Lhoty Tomáš Drobný (Za rozvoj Kostelní Lhoty).
Duna vznikla jako součást projektu Vracíme do přírody, na kterém spolupracují Botanická zahrada Praha a výrobce čajů Ahmad Tea. Firma podle organizátorů dosud na projekt věnovala 1,146 milionu korun, přibližně čtvrtina připadla na vybudování duny. Zbylé peníze směřují mimo jiné na výzkum kostřavy na přirozených lokalitách a uchovávání a množení semen. Podle organizátorů jde o první projekt tohoto typu v Česku.
