Evropa se může od Ukrajiny mnohé naučit v oblasti vojenských inovací. Před dnešním zasedáním unijních ministrů obrany to řekla šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová. Části jednání se účastnil i nový ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov.
Přestože evropská pomoc Ukrajině a zlepšení obranyschopnosti zemí EU jsou hlavními tématy schůzky, někteří z ministrů se vyjádřili i k otázce bezpečnosti v arktické oblasti. Německý ministr Boris Pistorius oznámil, že Německo vyšle do nové arktické mise NATO čtyři bojové letouny Eurofighter, píše agentura DPA.
Evropské země podle Kallasové diskutují v rámci pomoci Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi, o možnostech výcviku ukrajinských vojáků, a to i na území Ukrajiny. Pro tento záměr již byla identifikována dvě výcviková centra, která by mohla být využita.
Kallasová ocenila, že europoslanci dnes při plenárním zasedání podpořili půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur (přibližně 2,2 bilionu Kč). Ta má přispět na obranné a vojenské výdaje napadené země a podpořit její rozpočet. Kallasová ale zdůraznila i potřebu zapojení soukromého kapitálu, Evropská komise má proto dva návrhy směřující do Evropské investiční banky. Prvním je vyčlenění finančních prostředků pro výrobu na Ukrajině, druhým je definování zboží dvojího užití tak, aby bylo pro Ukrajinu stejné, jako je pro evropské firmy.
Podle finského ministra obrany Anttiho Häkkänena je třeba podpořit, aby se Ukrajina významně podílela na evropském obranném průmyslu, a to především na vývoji a výrobě dronů. EU podle něj musí učinit kroky, které umožní členským státům vytvářet společné projekty s ukrajinskými firmami v tomto odvětví.
Bezpečností hranice Evropy leží na frontové linii mezi ukrajinskou a ruskou armádou, uvedl náměstek polského ministra obrany Pawel Zalewski. Evropské země proto podle něj musí podporovat Ukrajinu, aby tuto hranici zatlačila "dále od EU". Posilování role NATO v arktické oblasti podle Zalewského neznamená oslabení zájmu o bezpečnost na východním křídle, ale naopak pozitivně ovlivňuje bezpečnost Evropy jako celku.
K dnes zahájené alianční misi Arctic Sentry (Arktická stráž) se vyjádřil i německý ministr obrany Pistorius, který uvedl, že kromě bojových letounů Německo přispěje i kapacitami pro doplňování paliva za letu.
Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho je mise reakcí na ruské vojenské aktivity a zvýšený zájem Číny o oblast Arktidy.
