Komunální volby nabídnou v řadě menších obcí jen omezený výběr. Ve více než tisícovce obcí kandiduje přesně tolik lidí, kolik je volných zastupitelských míst. Ve velkých městech se naopak očekávají ostré politické souboje, které doplní boj o 27 senátních mandátů.
Voliči v nadcházejících dvou dnech rozhodnou o tom, kdo bude vládnout v jejich obcích příští čtyři roky. Největší pozornost se bude tradičně soustředit na Prahu a krajská města. V souběžném prvním kole senátních voleb voličské hlasy přinejmenším napoví, nakolik se obmění třetina horní parlamentní komory a jak silnou většinu si v Senátu udrží současná opozice. Vládní koalice této mety pravděpodobně nedosáhne, ani kdyby vládní hnutí ANO navázalo na volební vítězství z posledních let.
Výsledky mohou odrážet spokojenost s vládou
Obecní volby jsou tradičně testem spokojenosti lidí s dosavadním fungováním radnic, kam většinou na vesnicích a v menších městech kandidují místní uskupení nestraníků. Ve větších městech a v senátních volbách, kde své zástupce mají parlamentní strany, se podle expertů do výsledků může promítnout postoj voličů k dosavadním krokům vlády ANO, SPD a Motoristů nebo růst cen pohonných hmot a jeho důsledky.
Celkem se o obsazení 62.000 komunálních křesel uchází na 190.000 kandidátů, zhruba o 5000 méně než při předchozích obecních volbách v roce 2022. O místním zastupitelstvu rozhodnou lidé v 6255 obcích, pouze ve třech kvůli nedostatku kandidátů určovat složení zastupitelstva nebudou. V Krchlebech na Rychnovsku se přesto o víkendu volební místnost otevře, ale jen kvůli souběžným senátním volbám. Ve zhruba třetině obcí, konkrétně 1842, se podle ČSÚ podařilo sestavit jen jednu kandidátní listinu.
V šestině obcí je složení zastupitelstva předem jasné
V šestině obcí je pak složení zastupitelstva známo předem, neboť v 1052 obcích se počet kandidátů shoduje s počtem volených zastupitelů. V dalších devíti stovkách obcí pak počet kandidátů jen mírně převyšuje počet křesel v zastupitelstvu, uvedla agentura PAQ Research. Podle ní se nekonkurenční nabídka většinou týká sídel do 500 obyvatel, z měst nad 5000 obyvatel pak opakovaně Chýně u Prahy.
Ze stran bude podle volebního webu nejvíce křesel zastupitelů v obcích a městských částech obhajovat tradičně KDU-ČSL, a to před ODS, Starosty, ANO, SPD a Piráty. Před čtyřmi lety podle navrhujících stran získali lidovci 3252 zastupitelů ze zhruba 62.000. Občanští demokraté obhajují 2294 křesel. Starosty čeká obhajoba 1854 míst v zastupitelstvech a ANO 1748 křesel. Hnutí ANO bude následně obhajovat 12 primátorů z celkových 27.
Opozici stačí k udržení většiny v Senátu čtyři vítězství
Senátory by se tento měsíc rádo stalo 154 kandidátů. O znovuzvolení usiluje 23 z 27 stávajících senátorů, jejichž mandát letos končí na rozdíl od dvojnásobného počtu pokračujících senátorek a senátorů. O udržení 11 křesel usilují Starostové, o devět mandátů klub ODS a TOP 09. Po třech senátorských křeslech mohou ztratit klub KDU-ČSL a frakce SEN 21 s Piráty. Senátorský klub ANO obhajuje jediný mandát z nynějších 15. V klubu ODS a TOP 09 by tak zůstalo bez ohledu na výsledek voleb 21 členů včetně zástupce hnutí Naše Česko, klub Starostů má jistých sedm členů a lidovecký klub devět členů. K udržení minimální většiny v Senátu by tak této trojici frakcí stačilo, aby jejich adepti vyhráli ve čtyřech obvodech.
Nynější vládní hnutí ANO a SPD by k dosažení většiny potřebovala vyhrát ve všech 27 obvodech. Motoristé, kteří stejně jako SPD zástupce v Senátu nemají, do senátních voleb nikoho nenominovali. Nejsilnější vládní hnutí má ale šanci stát se alespoň nejpočetnější senátní frakcí v případě, že předčí vítězství z předloňských senátních voleb, v nichž získalo sedm senátorů. Ve hře má celkově nejvíce kandidátů, a to 24, SPD pak 17 nominovaných. ODS kvůli dohodě na společné podpoře kandidátů s dalšími uskupeními navrhla 14 adeptů, Starostové 13, lidovci pět a TOP 09 tři, stejně jako Piráti, SEN 21 nebo Naše Česko.
Mezi favority patří Grolich, Půta i bývalý šéf armády Řehka
Za favority na vítězství jsou považováni jihomoravský hejtman a předseda lidovců Jan Grolich, rektor Michael Kohajda (za KDU-ČSL), liberecký hejtman Martin Půta (SLK), bývalý náčelník generálního štábu armády Karel Řehka (za STAN), bývalý ministr Martin Dvořák, kolínský starosta Michael Kašpar (oba STAN), jindřichohradecký starosta Michal Kozár, přerovský primátor Petr Vrána, starostka Orlové Lenka Brzyszkowská (všichni ANO) a partnerka bývalého spolumajitele sítě kasin Sandra Tsoukernik (za ANO).
Ze současných senátorů mají největší naději na obhájení mandátu Tomáš Fiala (za Naše Česko), David Smoljak, Petr Štěpánek, Jan Sobotka, Zbyněk Linhart, Ivo Trešl (všichni za STAN), Josef Klement a Josef Bazala (oba KDU-ČSL), Jan Grulich (TOP 09) a Tomáš Goláň se Zdeňkem Papouškem (oba za ODS). K nejvyrovnanějším by mohl patřit souboj v Praze 1 mezi nakladatelem Jiřím Padevětem (za STAN) a starostou Prahy 7 Janem Čižinským (Praha Sobě), mezi senátorem Václavem Láskou (SEN 21) a ředitelem Smíchovské střední Radko Sáblíkem (ODS) v Praze 5, starostkou Poruby Lucií Baránkovou Vilamovou (ANO) a lékařem a senátorem Ondřejem Šimetkou (za ODS) nebo mezi frýdeckomísteckým primátorem a šéfem vlastního hnutí Petrem Korčem a senátorkou a starostkou Frýdlantu nad Ostravicí Helenou Pešatovou (za STAN).
Volební místnosti se otevřou v pátek, druhé kolo Senátu bude za týden
Komunální volby začnou společně s prvním kolem senátních voleb v pátek 9. října ve 14:00, hlasování po noční přestávce skončí v sobotu 10. října ve stejnou hodinu. Senátní finále se pak uskuteční o týden později, tedy v pátek 16. a v sobotu 17. října. S jistotou nebude druhé kolo senátních voleb pouze na Rychnovsku, kde jsou podruhé v historii v úvodním kole a tedy i v předčasném finále jen dva adepti - Grulich a poslanec ANO Petr Sadovský.
V obecních volbách by mohlo hlasovat přes osm milionů voličů. Před čtyřmi lety mělo tuto možnost na 8,125 milionu lidí a využilo ji 3,8 milionu voličů, tedy zhruba 46 procent. Mezi voliče patří i cizinci ze zemí EU, kteří mají v ČR trvalý či přechodný pobyt. K senátním volbám mohlo v roce 2020 v obvodech, kde se bude hlasovat i letos, přijít 2,8 milionu voličů. V prvním kole, které se konalo souběžně s krajskými volbami, tuto možnost využil více než jeden milion z nich, tedy 36,7 procenta. Ke druhému samostatnému kolu přišlo zhruba 454.000 lidí, tedy 16,7 procenta voličů.
