Konec června přinesl v Evropě tragickou vlnu veder, která si vyžádala přes 10 000 úmrtí nad rámec obvyklého průměru. Podle dat organizace EuroMOMO jsou mezi nejvíce zranitelnými zejména senioři nad 65 let, kteří tvoří naprostou většinu obětí. Odborníci varují, že tak vysokou míru úmrtnosti nelze přičíst jiným faktorům než extrémním teplotám, které jsou podle vědců přímým důsledkem probíhajících klimatických změn.
Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10.000 úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu. V drtivé většině, u více než 9000 úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO).
"Mít v tomto ročním období takový nadbytek je neobvyklé. Je to opravdu vysoké číslo," řekl agentuře Reuters Lasse Vestergaard, hlavní lékař dánského Statens Serum Institutu. "Je těžké vysvětlit tuto vysokou úmrtnost něčím jiným než extrémním horkem," dodal Vestergaard.
Extrémní horko může způsobit úpal, tedy selhání termoregulace organismu, ale také zhoršuje existující kardiovaskulární a respirační onemocnění, přičemž starší lidé patří k nejzranitelnějším.
Data shromážděná z národních statistik v 27 evropských zemích zahrnovala nadměrné počty úmrtí ze všech příčin, nejen těch souvisejících s horkem, v týdnu od 22. do 28. června, kdy vlna veder vrcholila ve Francii, Španělsku, Británii a dalších zemích včetně České republiky.
Vědci uvedli, že neexistují žádné další známé významné faktory, jako například ohniska covidu-19, které by přispěly k nárůstu na 10.650 nadměrných úmrtí v daném týdnu.
Experti tvrdí, že vlna veder koncem června by byla prakticky nemožná bez klimatických změn způsobených člověkem, připomíná Reuters.
