Vatikán prošetřuje údajné antisemitské chování jednoho z příslušníků Švýcarské gardy. Na chování muže si stěžovaly dvě židovské ženy, které na konci října navštívily Vatikán.
Podle dvou žen, které o svých zážitcích mluvily s rakouskými médii, se jeden příslušník Švýcarské gardy choval nevhodně ke skupině židovských žen během návštěvy Vatikánu. Poté, co se dozvěděl, že se jednalo o skupinu židovských žen, simuloval podle nich odplivnutí.
"Událostí se zabývá vnitřní procedura kontroly," sdělil Vatikán s tím, že taková kontrola je neveřejná a nestranná. Po příslušnících Švýcarské gardy se podle Vatikánu požaduje "respektování důstojnosti všech lidí".
Incident se stal v době, kdy si Vatikán připomínal 60. výročí prohlášení Nostra Aetate (Naše doba) ohledně vztahu s judaismem a židy. V dokumentu katolická církev odmítá jakoukoliv diskriminaci založenou na rase, víře či sociálním stavu.
Kdo mohl a nemohl za ukřižování Ježíše?
Prohlášení z roku 1965 odmítlo také definici židů jako bohovrahů, za které je katolíci dlouho považovali. Text vyjasňuje, že ačkoliv na ukřižování Ježíše Krista mohli mít podíl tehdejší židovští hodnostáři, zodpovědnost za jeho úmrtí nenesou "bez rozlišení všichni tehdejší židé ani židé v naší době".
Podle popisu odsouzení a smrti Ježíše Krista v Novém zákoně, což není historický text, na smrti náboženského vůdce, kterým byl sám žid a kterého katolíci považují za syna jejich boha, trvali někteří tehdejší židovští představitelé.
Švýcarská garda byla založena v roce 1506 a patří spolu s četnictvem k ozbrojeným složkám Vatikánu, který je nejmenší stát na světě. Mezi její úkoly patří ochrana papeže. Příslušníky gardy se mohou stát švýcarští občané katolického vyznání, kteří jsou svobodní, měří alespoň 174 centimetrů a mimo jiné mají bezvadnou osobní pověst.
