Ceny vajec v Česku podle zástupců drůbežářů, obchodníků a potravinářů jen tak neklesnou, spíše naopak. Na trhu jich ubývá kvůli ptačí chřipce i přestavbám klecových chovů na nové typy hal. Před Vánocemi navíc může být českých vajec nedostatek. Už loni v prosinci, podle dat ČSÚ, stálo balení deseti kusů v průměru přes 78 korun, meziročně o více než 14 korun více.
Dlouhodobě nízké ceny končí
"My jsme měli v ČR strašně dlouho nízký základ těch vajec. Měli jsme nízkou cenu posledních 20 let a lidé byli zvyklí kupovat vejce za tři koruny, v akci třeba ještě za méně. A teď se strašně diví, ale je to tím opravdu, že ta nákazová situace je taková, jaká je," řekla předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.
Ptačí chřipka se aktuálně vyskytuje nejen v ČR, ale i v dalších evropských zemích. Pokud se nákaza v chovu potvrdí, musí se všechna drůbež v hospodářství i v pásmu vymezeném kolem napadené farmy vybít.
Likvidace velkých chovů
Například koncem února likvidovali hasiči téměř čtvrt milionu slepic v chovu na Královéhradecku, drůbež se ale utrácí podle Dlouhé i na Slovensku, v Maďarsku či v Polsku, kde jsou často větší chovy než ty české. "Vejce obecně chybí v celé Evropě, takže domácí výpadky nelze jednoduše nahradit dovozy ze zahraničí," uvedl Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR. Podle Dlouhé se do ČR dováží ročně zhruba miliarda vajec.
Prouza v nejbližších měsících pokles cen vajec neočekává, ceny se podle něj spíše stabilizují ve vyšší cenové hladině. "Bude-li nákazová situace pokračovat, cena poroste. V ekonomice totiž platí, že pokud je něčeho nedostatek, cena suroviny se zvyšuje," uvedl mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek. Za zdražením ale podle něj stojí i přestavba českých hal.
Konec klecových chovů
Zákaz klecových hal má v ČR platit od roku 2027, čeští chovatelé proto v posledních letech své chovy předělávají na voliérové či podestýlkové. "Chovatele to stojí miliony korun, což v kombinaci s nižší nabídkou na trhu zvyšuje konečnou cenu pro spotřebitele," uvedl Zemánek.
Prouza kritizuje to, že ČR přistoupila k zákazu dříve než většina Evropy. "Tuzemští chovatelé tak musejí ve velmi krátkém čase investovat do nákladné přestavby technologií, což zvyšuje jejich náklady a současně výrazně snižuje produkční kapacity. Stalo se tak i po velkém lobbistickém tlaku aktivistických skupin, kdy politická reprezentace nedokázala správně vyhodnotit dopady nové regulace. Výsledek bohužel ve vyšší ceně vajec zaplatí čeští spotřebitelé," uvedl Prouza.
Hrozí pokles soběstačnosti
Podle Dlouhé někteří chovatelé své chovy ani nepřestaví, nebo s přestavbou budou vyčkávat, což může způsobit pokles soběstačnosti ČR v produkci vajec až o deset procent. Problém podle Dlouhé také představuje, že do nových voliérových chovů musí chovatelé nakoupit jiné druhy slepic, kterým se bude lépe dařit v novém prostředí, a zároveň musí prodat slepice, které dosud chovají. Než ale začnou nové slepice snášet, trvá to několik týdnů, což může vytvořit na podzim a v sezoně před Vánoci výraznější výpadky v dostupnosti českých vajec, protože od 1. ledna 2027 už nikdo nesmí v klecích žádné slepice chovat, uvedla Dlouhá.
"Vedle finanční náročnosti přestaveb dodavatelé také bojují se složitou regulací a pomalými povolovacími procesy, kvůli kterým se přestavby prodlužují," dodal Prouza. Souhlasí s tím i Dlouhá. "Stavební firmy mají plné kalendáře až do roku 2028," řekla. V Česku se navíc přestavbě věnuje jen pár firem, musí proto vypomáhat i zahraniční, chovy se ale přestavují i v Polsku nebo Nizozemsku a čekací lhůty jsou proto dlouhé.
Přestavbu chovů finančně podporuje ministerstvo zemědělství a podle Dlouhé jsou pro přestavby příznivé i současné vyšší ceny vajec, které chovatelům umožňují do nových chovů investovat.
